První křesťané dostali díky odborníkům tvář. Dost děsiví lidé, dnes by nezapadli
Potkat je večer v průchodu, zahazujeme dobrovolně peněženku a bereme nohy na ramena. Neuvěřitelné rekonstrukce obličeje přivedly k životu lidi, kteří zřejmě žili poblíž převorství ve Whithornu. Tedy místa, které je považováno za kolébku křesťanství ve Skotsku. A nutno říct, že je na ně poněkud děsivý pohled.
Technologie rekonstrukce obličeje nám umožňuje setkat se s našimi dávnými předky tváří v tvář. Nedávno byla archeologům z Bradfordské univerzity zapůjčena sada tří středověkých lebek, které byly objeveny v rámci rozsáhlých vykopávek při zkoumání historie Whithornu. Toto převorství bylo a vlastně stále je pro skotské křesťany velmi důležitým místem.
Obřady a nejrůznější formy uctívání zde probíhaly více než tisíc let. Archeologové na místě odhalili skutečnou pokladnici artefaktů, včetně opracovaného kamene pocházejícího z pátého století našeho letopočtu, který je nejstarším dokladem křesťanství v zemi.
Mravenčí práce o detailech
Kromě předmětů náboženského významu se na místě nachází řada lidských hrobů. V rámci projektu Cold Case Whithorn se archeologové a forenzní vědci rozhodli rekonstruovat tváře některých bývalých obyvatel této oblasti včetně tří jedinců, kterým lebky patřily.
Jakmile byly lebky naskenovány, odborník dr. Christopher Rynn využil své mnohaleté zkušenosti z podobných projektů k tomu, aby jejich tváře oživil. „Zahrnuje to použití měkkých tkání obličeje, svalovinu vytvarovanou individuálně tak, aby seděla na každou lebku, a vědecké metody odhadu každého rysu obličeje, jako jsou oči, nos, ústa a uši,“ vysvětloval vědec.
Jedna žena a dva muži
Jedna z lebek patřila ženě, které bylo v době smrti odhadem 20 let. V příspěvku na Instagramu Rynn vysvětlil, že byla pravděpodobně vysoce postavenou osobou, protože byla pohřbena po boku biskupa. Kromě toho je ale o jejím životě známo jen málo.
Vedle ní ležela lebka muže, který měl rozštěp rtu a patra, ke kterému může dojít, když se tkáně během vývoje v děloze nespojí správně. V dnešní době se to dá napravit chirurgicky. Naši trojici uzavírá biskup Walter z Whithornu, který zemřel v roce 1235.
Bohatý muž miloval ryby
Bioarcheoložka z Bradfordské univerzity dr. Shirley Curtis-Summers dokázala u některých pohřbů provést analýzu stabilních izotopů, která odhalila další vodítka k nalezenému tělu biskupa Waltera. „Mojí rolí je zkoumat kostry, abych identifikovala indikátory nemocí a traumat. Také analyzuji lidské kosti a zuby, což nás může informovat o typech potravin, které lidé v minulosti konzumovali, a zda pocházeli z místa, kde byli nakonec pohřbeni.“
V případě biskupa víme, že měl zálibu v rybách, a taková strava svědčí o jeho bohatství a postavení. Totéž lze říci o jeho propracovaném uložení k poslednímu odpočinku – byl pohřben v kamenné rakvi vykládané dřevem, doplněné celým oděvem, dřevěným hrncem a zlatým prstenem s rubínem a smaragdem.
Víme víc, než jsme kdy čekali
Tyto typy rekonstrukcí přidávají zcela nový pohled k již působivému množství informací, které lze získat z archeologických nálezů. Vidíme z naší historie mnohem víc, než by se nám ještě před několika lety zdálo možné. Vždyť moderní technologie umožnily znovu vytvořit oblíbené nápoje našich předků, dozvěděli jsme se, jaký druh sýra preferovali, a dokonce o řadě nemocí a parazitů, kteří je sužovali.
Jak řekla dr. Curtis-Summers: „Projekt má obrovský význam. Samozřejmě nikdy nemůžeme vyprávět celý příběh života těchto středověkých lidí. Ale schopnost rekonstruovat jejich stravu, zjistit, co dělali, a nyní se jim ještě podívat do tváře, to vše znamená ponořit se hluboko i do naší minulosti a dozvědět se o nás samých mnoho nového.”
Zdroje: redakce, iflscience.com, Instagram
KAM DÁL: Rozkopali podlahu a objevili pohádkový poklad. Rekonstrukce kuchyně se manželům vyplatila.
