Římské Koloseum vydalo další tajemství. Diváci čekali na krev a svačili jako fanoušci na fotbale
Římské Koloseum vydalo další svědectví o životě našich dávných předků v době, kdy se gladiátorské arény pravidelně plnily diváky, lačnými po krvi a smrti. Ti si podívanou zpestřovali svačinou, jakou jsme zvyklí nosit si třeba do kina. Archeologové našli v kanalizaci pod Koloseem zbytky oříšků, oliv, ovoce a dalších pochutin.
Starověký Řím, podobně jako Egypt nebo Řecko, udivují vědce s každým novým objevem. Dalším z nich se před časem stal obsah jedné důležité kanalizace pod římským Koloseem.
Římské koloseum - obávaná aréna
Koloseum v Římě, ale podobně i amfiteátry ve světě mimo mapu Itálie se ve své době stávaly místem kruté podívané, krvavého sportu z donucení, bojů často končících smrtí jednoho nebo dokonce většiny vystupujících. Diváci se chodili dívat na zápasy, stejně jako my dnes jdeme do kina. Jak totiž ukazují výzkumy, které provedli archeologové v kanalizaci pod touto arénou, nosili si s sebou nebo si na místě kupovali také občerstvení. Podívaná to byla často dlouhá…
Starověká civilzace a její vzkaz dnešku
Výzkum byl zahájen v roce 2021 a celkem svoje až dva tisíce let utajované tajemství vydalo přibližně sedmdesát metrů kanalizačního potrubí pod gladiátorskou arénou a v jejím nejbližším okolí. Výsledek překvapil i samotné odborníky, kteří si mohli prohlédnout dokonale zachované zbytky ořechů, oliv, ale také doslova zakonzervované drobné ovoce nebo semena melounů, hroznů, pecky švestek, broskví, třešní či fíků. Jde jednoznačně o důkaz, že si tehdejší Římané zpestřovali svůj zážitek z boje také chuťovými zážitky.
Vzácné výroční mince
Jako odměnu za svoje pátrání získali archeologové také drobné starověké mince, vyražené k oslavě 10. výročí vlády Marka Aurelia. Možná i za ně si diváci kupovali zdravé svačiny, rozhodně zdravější než třeba pivo a klobásu na fotbalovém zápase. A to i přesto, že se s touto dávnověkou obdobou popcornu v ruce dívali na líté boje, při nichž tekla krev proudem a lidské i zvířecí životy vyhasínaly jeden za druhým.
Kosti lidí i zvířat
Jak lze přdpokládat, našli archeologové pod Koloseem také stovky úlomků nejen zvířecích, ale i lidských kostí. Překvapil nález pozůstatků psů, podobných dnešním jezevčíkům, které již dávní Římané využívali k lovu lišek a podle těchto nalezených důkazů také ke kruté podívané v amfiteátru. K objevům promluvila například ředitelka Archeologického parku Colosseum Alfonsina Russo, která podle agentury Reuters uvedla, že takový nález prohlubuje chápání současných lidí zvyků těch, kteří se chodili na toto místo bavit sledováním i několik dnů trvajících představení.
Koloseum jako místo smrti i divadelních představení
Římské koloseum je se svými dochovanými osmačtyřiceti metry výšky dodnes nejvyšší “ruinou” hlavního města Itálie u její bohaté historie. V průběhu přibližně čtyř set let, po které byl tento architektonický skvost využíván, zde přišlo o život na čtyři sta tisíc lidí, tedy v průměru kolem tisíce nešťastníků ročně, a bezpočet zvířat. To vše pro potěšení obyvatel města.
Abychom se ale nedomnívali, že tato stavba sloužila jen ke smrtelným soubojům, je spravedlivé připomenout, že technická zdatnost římských stavitelů umožnila vybudovat arénu, kterou bylo možné dokonce napustit vodou a svádět zde třeba i simulované námořní bitvy. Kolik musela taková podívaná stát a jak složité bylo zajistit jediné podobné představení, to by jistě bylo vyprávění na dlouhé hodiny. Hlavní ale bylo, aby se Římané bavili - a to se jistě dařilo.
Zdroj: Reuters, Ancient Origins, BBC
KAM DÁL: Zbavte se peněz dřív, než přijdete o úspory, radí ekonom. Připustil vyšší riziko pádu koruny.
