Svatá Anežka měla smůlu na muže. A tak raději odešla do kláštera a dopisovala si s papežem i se svatou Klárou
Svatá Anežka je jednou z nejznámějších našich svatých. Určitě i proto, že byla svatořečena teprve relativně nedávno, přesně před jedenatřiceti lety, tedy pouhých několik dní před vypuknutím listopadové revoluce v roce 1989. Říká se, že tehdy českému národu také pomohla. Jak to bylo a jak vlastně žila Anežka Přemyslovna?
Kolem Anežky Přemyslovny se začínají kupit záhady již od jejího narození. I když byla královskou dcerou, jejímž otcem byl sám Přemysl Otakar I., datum jejího příchodu na svět historikové vlastně neznají. Odhaduje se, že se narodila někdy v rozmezí let 1205 - 1211, což je poměrně široké období, uvážíme-li, že šlo o první rodinu království.
Ve třech letech do kláštera
Zdá se, že Anežka byla už od dětství předurčena pro církevní dráhu. Byly jí pouhé tři roky, když odešla do třeboňského cisterciáckého kostela, aby tady získala patřičné vychování a vzdělání.
První snoubenec zemřel, druhý si vzal jinou
Ačkoliv se uvažuje o tom, že prvně byla maličká Anežka svým otcem zasnoubena již téměř v peřince, ale její snoubenec, princ Konrád brzy zemřel, jisté je, že již v osmi letech měla mít jasnou představu o svém životě s Jindřichem VII. - tehdy ještě “jen” synem Fridricha II. Sešlo ale i z tohoto sňatku.
Třetí snoubenec odvolal slib
I dalším z možných manželů a snoubenců nešťastné Anežky měl být Jindřich, tentokrát šlo o anglického krále Jindřicha III. Zasnoubili se v roce 1225, tedy v době, kdy bylo Anežce mezi čtrnácti a dvaceti lety, ale jejich slib neměl věčné trvání. O čtyři roky později se i další snoubenec svého záměru oženit se s Anežkou vzdal.
Čtvrtý nápadník byl ženatý a pátý starý
K úvahám o zájmu o budoucí světici se vrátil Jindřich VII., ale ten by se kvůli tomu musel rozvést. Proto se k námluvám odhodlal dokonce i jeho otec, vdovec Fridrich II.
Anežka byla ze zásnub a nápadníků, kteří své rozhodnutí později měnili, roztrpčená. Její život měl ale tehdy na starosti místo zesnulého otce Přemysla Otakara I. její bratr Václav I. a ten projevil pro svoji sestru na tehdejší dobu nezvykle velkou dávku pochopení a tolerance. Sama se směla rozhodnout, jak by měl její život pokračovat. A tak se také rozhodla…
Cesta do kláštera
Jako nejlepší řešení tehdy již dospělé Anežce připadal odchod do kláštera. Měla ostatně církevní vzdělání a k víře velmi silný vztah. Navíc toužila pomáhat nemohoucím, což všechno hrálo právě pro tuto jednu kartu. A jak bylo řečeno, její bratr takovému rozhodnutí nebránil, dokonce ji podpořil v založení špitálu, na jehož základě později dokonce vznikl mužský řád křížovníků s červenou hvězdou. To ale nebylo všechno. Jen o dva roky později, v roce 1234 začal vznikat - opět za podpory Václava I. a za bedlivého dohledu Anežky Přemyslovny - klášter, který dnes známe pod názvem Na Františku.
Pomoc potřebným
Po celý zbytek života se Anežka snažila pomáhat těm, kdo to potřebovali. Nemocným, starým, chudým. Čile si dopisovala s tehdejším papežem Řehořem IX. i s Chiarou Offreducio di Favaron, dnes známou jako svatá Klára. Její rozhled a vědomosti byly na tu dobu ohromující, proto se nemusela bát pustit ani na politické kolbiště, v čemž jí pomáhala znalost hned několika jazyků. Kromě češtiny a latiny neměla problémy ani s němčinou nebo italštinou. Dařilo se jí usmiřovat znesvářené členy rodin i celé rody, bojovala za zájmy Přemyslovců. Pracovala až do své smrti v roce 1282.
Snahy o svatořečení
O svatořečení Anežky České začala relativně brzy po její smrti bojovat její prapraneteř Eliška Přemyslovna, která také podala svědectví o zázracích, které se díky Anežce udály. Jedním z nich mělo být zázračné uzdravení Eliščina syna a pozdějšího krále Karla IV. a druhou pomocí se pak stal zázračný zvrat ve zdánlivě prohraném soboji o život při dalším Eliščině porodu. Dvakrát Eliška požádala Anežku o pomoc, dvakrát jíi bylo vyhověno.
Konečně se dočkala
Na blahořečení, které předchází dalšímu kroku, tedy svatořečení, si ale musela Anežka i přes veškeré zásluhy svého pozemského života ještě dlouho počkat. Blahořečena byla až papežem Piem IX. v roce 1874 a svatořečení Anežky České se ujal papež Jan Pavel II. 12. listopadu roku 1989, tedy více než sto let po jejím blahořečení.
Říká se, že to byla právě svatá Anežka, která svými přímluvami otevřela cestu českému národu ke svobodě, kterou si Češi pokojnou cestou vydobyli v listopadu roku 1989.
KAM DÁL: Nekonečné sčítání a Trump jako malé rozmazlené dítě. Volby v USA se staly reality show pro celý svět.
