Taneční mor ze 16. století: Nakažení se utančili k smrti
Epidemie tanečního šílenství se objevila v 16. století ve Štrasburku. Nakažení tanečním morem začali nekontrolovatelně tančit v ulicích a taneční šílenství, zdá se, nemohli zastavit. Tato mánie trvala asi dva měsíce, skončila náhle. A navíc tak trochu záhadně.
Taneční mor započal v červenci roku 1518 ve Štrasburku, který nyní leží ve Francii, ale dříve byl součástí Svaté říše římské. Jako první začala na náměstí ve Štrasburku tančit žena, která se jmenovala Frau Troffea.
Frau k sobě pomocí nechtěného představení přivolala pozornost kolemjdoucích, kteří byli tím, co vidí, naprosto šokováni.
Na náměstí totiž nehrála žádná hudba a tančící žena zdánlivě nebyla schopná přestat, a to dokonce i poté, co zkolabovala vyčerpáním. V tanci pokračovala několik dní, nezastavila ji ani bolest či hlad. Po nějaké době se počty nedobrovolných tanečníků začaly rozrůstat. Zhruba týden od doby, kdy Frau začala nekontrolovatelně tančit na náměstí ve Štrasburku, bylo tanečním morem nakaženo zhruba 30 lidí.
Nakažené nebylo možné unavit
V srpnu téhož roku byly tanečníků již celé stovky. Nikdo z nich ale nedokázal vysvětlit, co přesně je k tanci nutí. Nikdo z nich nemohl přestat, tančili i přes bolest a zkrvavené končetiny. Celá řada z nich se utančila k smrti.
„Ženy a muže, kteří tančí a poskakují... Na veřejném trhu, v uličkách a ulicích, ve dne v noci,“ popsala soudobá kronika. Nervozita stoupala, nakonec se vedení města rozhodlo všechny tanečníky shromáždit daleko za městem a k tanci jim poskytnout hudební nástroje a profesionální tanečníky, kteří je měli unavit. To ale celou situaci ještě více zhoršilo.
Osoby, u kterých taneční mor propukl, se totiž „unavit do podřízenosti“, jak zamýšlelo vedení města, nepodařilo. Někteří se tak jen k smrti rychleji utančili.
Taneční mor nepostihl pouze Štrasburk
Tato tragédie je tím nejznámějším příkladem tanečního moru, nejednalo se ale o ojedinělou událost. Nekontrolovatelný tanec postihl i lidi žijící i v dalších částech Svaté říše římské, a to včetně Německa.
Dodnes se o tom, co přesně taneční mor způsobilo, vedou debaty. Existuje celá řada teorií, které tuto bizarní událost vysvětlují. V 16. století byli lidé přesvědčeni o tom, že jde buď o potrestání za jejich hříchy, nebo nakažené posedl ďábel. Taneční nemoc tak léčili pouze spirituálně.
O několik let později se ale epidemií tanečního šílenství začal zabývat lékař Paracelsus a konstatoval, že taneční mor s největší pravděpodobností nemá nadpozemský původ. Lékař totiž konstatoval, že existuje celá řada nemocí, které člověka dokáží zbavit rozumu a taneční mor může být jednou z nich.
Co bylo příčinou vzniku tanečního moru?
Mezi moderní teorie o tanečním moru patří mimo jiné i ta, že za taneční epidemii z 16. století je zodpovědný specifický druh plísně, kterou je možné najít ve stéblech žita, námel. Tento druh plísně může totiž u lidí způsobit velmi silné křeče, které by mohly vysvětlovat některé z tanečních pohybů a také halucinace. Tato teorie se ale později ukázala jako málo pravděpodobná.
Podle autora knihy Johna Wallera, která o tanečním moru pojednává, se jednalo o příčiny psychického charakteru. Psychické epidemie se totiž mohou projevovat nedobrovolnými tělesnými pohyby, ale i smíchem či mdlobami.
Zdroj: BBC, Britannica
KAM DÁL: Nehoda, která změnila druhou světovou válku. Němci se tehdy pořádně spletli.
