Tatíček Masaryk plánoval zabití Lenina. Chybělo opravdu málo
Tatíček Masaryk jako nedotknutelná ikona. Tak ho naše historie vnímá. Politický vliv se však prý snažil aplikovat i poněkud ostřejšími metodami, než je šíření demokratického principu. Francouzský historik Alain Soubigou přišel s teorií, že měl budoucí prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk organizovat atentát na bolševického vůdce Lenina.
Podle některých dobových záznamů a svědectví Masaryk nebyl jen idealizovaný humanista, ale také pragmatický politik. Kromě možného atentátu na Lenina Masaryk údajně stejně neúspěšně spolufinancoval zmařený atentát na Mussoliniho. Dnes se ale podívejme na to, jak se podle všeho chtěl zbavit bolševického vůdce. Nechybělo mnoho, aby se historie vyvíjela úplně jinak. Jako mnohokrát i zde šlo hlavně o peníze, resp. o jejich včasné doručení.
Všechnu moc Sovětům. S tímto heslem šel Lenin naplno prosazovat bolševickou revoluci. Pozice vlády, v jejímž čele stál Alexandr Fjodorovič Kerenskij, byla velmi slabá, vyústěním byl převrat a vznik sovětského Ruska. První komunistická velmoc tak začala měnit poměry a síly ve světě. Lenin vybudoval první velký kult osobnosti. Ale nechybělo mnoho a vůdce bolševiků mohl být dávno před událostmi Velké říjnové socialistické revoluce obětí atentátu.
Masaryk atentátníkem
Velká říjnová socialistická revoluce byla mnohým trnem v oku. Vývoj, který 7. listopadu 1917 začal výstřelem z Aurory, se nezamlouval ani budoucímu prezidentovi Československa T. G. Masarykovi. Lenin ohrozil jeho exilový plán tím, že vyjednával o příměří s Rakouskem a Německem. Tím by se síly v Evropě mohly zásadně přelít na jejich stranu a vznik samostatných států, včetně Československa, by byl ohrožen.
Masaryk tedy nelenil a dle francouzského historika Alaina Soubigou se začal velmi aktivně podílet na přípravě atentátu, který měl zlikvidovat vůdčí postavu bolševické revoluce. Údajně mu na jeho plán nemalou částkou přispěl ekonomický magnát Edmond James de Rothschild. Peníze však byly určeny pro vůdce ruských anarchistů, kterým byl Boris Viktorovič Savinkov. Mezi členy anarchistických odpůrců bolševického režimu patřila Fania Jefimovna Kaplanová, která je známa spíše pod přezdívkou Fanny.
Kurýr, co nikdy nedorazil
Masaryk a Savinkov se navzájem znali, ale předání dvou set tisíc ruských rublů musel vykonat kurýr, přestože se oba toho času nacházeli v Petrohradu. Proč peníze nedorazily na místo určení, dodnes nikdo přesně neví. Zda kurýr celou akci sabotoval a nechal si peníze, nebo byl zadržen, případně zabit, se neví. Jedna z teorií hovoří o tom, že dorazil dokonce pozdě.
Jisté je, že brzký atentát se vůbec neuskutečnil, a Lenin tak mohl jako hlavní představitel bolševického Ruska vyjednat příměří. Masarykův plán se tedy neuskutečnil.
Teorie o tom, že peníze na provedení atentátu dorazily později, naznačuje fakt, že Fanny Kaplanová 30. srpna roku 1918 vypálila na řečnícího Lenina několik ran, které komunistického vůdce zasáhly do ramene a do krku. Útok však přežil a anarchistka byla odsouzena a popravena. Zda se stále jednalo o akci organizovanou Masarykem, není jisté, protože atentátnice o pozadí své akce neprozradila ani slovo.
Jak by svět vypadal, kdyby se atentát doopravdy podařil, je samozřejmě námět na romány. Svět se díky Velké říjnové socialistické revoluci zásadně změnil a plíživými kroky se postupně doploužil i k nám. Komunistická ideologie uhranula na 40 let i naši zemi.
Zdroj: Historie cs, Česká televize, globespin.com, aktuality.sk
KAM DÁL: Zrádce, nebo oběť? Chybující prezident Beneš ovlivnil dějiny, Masaryka nahradit nedokázal.
