Útok mrtvých mužů na pevnost Osowiec za I. světové války vyděsil německé vojáky k smrti
Říká se: důvěřuj, ale prověřuj. Platí to i ve válce. Když zuřila ta první světová, do historie se zapsaly především ty bitvy, v nichž zahynulo nejvíce vojáků – jako například bitva na Sommě nebo u Verdunu. Nemálo významná však byla i ruská pevnost Osowiec, jež v letech 1914 až 1915 zažila těžké boje mezi Rusy a Němci. Ty pamětníci pojmenovali jako „útok mrtvých mužů“ a svým charakterem bývají přirovnávány právě k bitvě u Verdunu. Proč se v souvislosti s tímto hovoří o mrtvých mužích?
Dnes se malá osada Osowiec nachází v polském Podleském vojvodství. V minulosti však patřila ruské straně. Její strategická poloha byla vybrána pro vybudování vojenské pevnosti ve druhé polovině 19. století, jež měla chránit severozápadní hranice ruského impéria před nepřáteli. Sám název Osowiec znamená místo, které je pusté a sklíčené. Když vypukla první světová válka, stala se pevnost dějištěm zápolení mezi ruskými a německými vojáky, které trvalo dlouhých 11 měsíců.
Bojové plyny a jejich role ve válce
Píše se září 1914 a Evropa je pod palbou bojů mezi státy Trojdohody a Trojspolku. První světová válka má mnohá prvenství. Jedním z nich je i první použití bojových plynů jako chemických zbraní, které vynalezl německý chemik židovského původu Fritz Haber. Ironií osudu je, že v roce 1918 získal Nobelovu cenu za syntézu amoniaku z dusíku a vodíku, jež měla původně sloužit rozvoji syntetických hnojiv.
Použita však byla pro německou válečnou výrobu výbušnin. Nejinak tomu bylo i u výroby vysoce toxického kyanovodíku ve 20. letech minulého století, jehož obchodní jméno znělo Cyklon B. Jeho relativně bezpečný způsob výroby vynalezl také Fritz Haber. Jak víme, byl tento plyn v druhé světové válce zneužit k likvidaci osob v koncentračních táborech, mezi nimi také příbuzných tohoto nositele Nobelovy ceny.
Osowiec a bombardování plynovými granáty
Vraťme se však k pevnosti Osowiec, v níž v září 1914 bylo více než 2 000 carských vojáků. Ti se bránili německému bombardování po dlouhých 11 měsíců. Pevnost byla pod neustálou dělostřeleckou palbou, kterou střídaly útoky pěchoty. Rusové však dokázali vždy německý útok odrazit.
Jinak tomu však bylo 6. srpna 1915, kdy německá strana poslala na Osowiec granáty s bojovým plynem. Tím byl zkapalněný chlór, který leptá veškeré sliznice včetně očí a plic. Z napadených orgánů vytéká krev a kolem úst a nosu se tvoří krvavá pěna. Při vysoké koncentraci chlóru trvá smrt asi deset minut. Pomalejší a mnohem bolestivější smrt však čekala ty vojáky, kteří byli zasaženi menší koncentrací plynu.
Útok mrtvých mužů
Němci předpokládali, že útok s bojovým plynem nikdo v pevnosti Osowiec nemohl přežít. Je to celkem pochopitelné, protože v té době nebyli Rusové vybaveni vhodnými ochrannými prostředky. Protože si byli němečtí vojáci jisti svým vítězstvím, vydalo se jich několik tisíc v plynových maskách ke ztichlé pevnosti.
Když však překročili první i druhou linii opevnění, začali se domnělí mrtví ruští vojáci bránit. Ti, kteří útok chlórem přežili, se opět chopili svých zbraní – bylo to asi 60 vojáků z 13. roty Zemljanského pluku. Pohled na ně byl však děsivější než v hororu. Byli popálení, jejich kůže měla nazelenalý odstín, z uší, nosů i úst jim tekla krev. Pro německou stranu to byl strašlivý zážitek, protože vojáci nabyli dojmu, že po nich střílí mrtví. Dali se proto na překotný útěk a pevnost Osowiec Němci nedobyli.
Ruské vrchní velení přesto nařídilo 18. srpna 1915 pevnost Osowiec vyklidit, neboť její obrana ztratila svůj význam po německém průlomu fronty v Haliči.
Osowiec v umění
Útok mrtvých mužů v pevnosti Osowiec za první světové války se stal inspirací také pro některé umělce. Švédská heavymetalová skupina Sabaton například složila píseň „Attack of the dead man“.
KAM DÁL: Teď je správný čas vyrazit na houby. Rostou jedlé druhy a na červa nenarazíte.
