Ve středověku bylo kruté mučení běžné. Jednu z technik přitom CIA používá dodnes

Mučení ve středověku neznalo lidská práva
zajímavost

Respekt k lidskému životu? Ten ve středověku neexistoval. Často byly tresty především výstrahou pro ostatní, aby se podobného jednání nedopouštěli. Dnes se – více než kdy jindy – snaží trestní právo o poučení a nápravu jedince. Už dlouho se však proslýchá, že při zatýkání teroristů se často k jedné středověké praktice sahá. Tipnete si jaké?

reklama

Spáchat zločin ve středověku mnohdy znamenalo jistou smrt a dovolání lidé tehdy neměli. Techniky, které byly běžnou praxí, v sobě skrývají nepředstavitelnou krutost, strach i bolest. A nebylo jich málo... 

Waterboarding

Přeložit bychom ho mohli jako vodní mučení, přičemž se spekuluje, že některé tajné složky v Americe a jiných státech, užívají tento způsob výslechu u zatčených teroristů dodnes. Existují dokonce záznamy, že po 11. září šlo o jednu z hlavních vyslýchacích metod, ačkoliv CIA používání takových praktik ve svých záznamech bagatelizovala a uvedla, že k nim přistupovala až ve chvíli, kdy jiné techniky selhaly. Dva podezřelí teroristé z Al-Kajdy, Chálid Šajch Muhammad a Abú Zubajdá, ji podstoupili dohromady dokonce 266krát. 

Waterboarding je přitom klasifikován jako forma mučení, která je v rozporu s mezinárodním právem. V mnoha zemích je považován za nezákonný a nepřijatelný způsob získávání informací či trestání jednotlivců.

Jde o techniku, která zahrnuje umělé vyvolávání pocitu utonutí. Waterboarding byl historicky používán při výsleších s cílem získat informace nebo přiznání – často vynucené.

Během procesu waterboardingu je oběť připoutána na horizontální ploše, často na prkně nebo podobném povrchu. Její hlava je skloněna dolů a do úst jí je zavedena hadice, která je následně použita k nalévání vody na obličej a dýchací cesty. Voda způsobuje pocit dusícího se a utápějícího se člověka, ačkoliv ke skutečnému utonutí nedojde. Pocit paniky, nedostatku kyslíku a strach ze smrti často vedou k extrémnímu stresu a psychickému traumatu. Někdy se voda leje také přes hadr, aby se ještě „podpořil“ pocit, že oběť nemůže dýchat.

Nádoba s krysami

Zřejmě během nizozemské revoluce byla vynalezena obávaná nádoba s krysami, ze které nebylo úniku. Tato zvířata mají totiž vyvinutý silný pud sebezáchovy, a tak odsouzeného položili na záda, na břicho mu dali nádobu s krysami a na ni rozžhavené uhlíky. Krysy se poté pokoušely dostat ven tak, že se prokousávaly skrz břicho vězně. Pokud nešťastník mučení přežil, usmrtili ho tak, že mu do rány ono žhavé uhlí vsypali.

Skřipec

Traduje se, že poprvé byl použit už v antice, jde ale možná o nejrozšířenější mučící nástroj středověku. V Evropě byl dokonce používán po několik staletí. Měl několik podob a jeho základní myšlenka spočívala v upnutí těla, které se pomocí mechanismu postupně natahovalo. To pochopitelně dříve či později nejenže vykloubilo končetiny, v krajním případě je dokonce odtrhlo od těla. Často byl skřipec kombinován s dalšími mučícími nástroji, aby se utrpení ještě znásobilo. 

Hysterky se tahaly za ochlupení

Myslet si, že ve středověku někoho zajímalo, proč je žena náladová nebo snad hysterická, by bylo nadmíru pošetilé. Naopak se bralo jako samozřejmé, že hysterie je ryze dámská záležitost, a pokud se žena co nejdříve oplodní, může se tomu vyhnout. Za všechny smutky ženy mohla samozřejmě její děloha.

Samotné označení pro hysterii totiž pochází ze slova hystera = v překladu děloha. Věřilo se, že právě ona cestuje tělem, ucpává dýchací cesty a jiné orgány, čímž se může dostat až k mozku a problém je na světě. Jedním z léků byla svatba, která prý uměla zklidnit dělohu natolik, aby se ženská zklidnila. Jindy se však jednalo s hysterií jako se závažným hříchem a ženy se pálily na hranici, stínala se jim hlava, případně se svlékaly do naha, pokládaly na záda a tahaly za ohanbí. Bolestivým křikem se prý hysterie z těla dostávala pryč. 

Hladomorna

Dlouhodobou metodou mučení, která v historii přetrvávala (a dodnes je dokonce vyobrazena v mnoha pohádkách), je hladomorna. S cílem přinutit vězněného k přiznání nebo sebevraždě, byl zavřen v malé temné cele bez jídla a pití. Oběti pochopitelně na hlad či dehydrataci umíraly, trvalo to však mnohdy dlouhé týdny.

Mučicí kolo

Obvykle odsouzení jen doufali, že u nich nedojde na mučicí kolo. To bylo oblíbené nejen ve Francii, ale také u nás. Šlo o jeden z nejhrozivějších způsobů popravy a vyhrazeno bylo pro ty nejtěžší zločince. Způsobovalo nepředstavitelné utrpení a často se používalo před zraky lidí, kteří se odsouzenému smáli. Buď byli odsouzenci lámáni kolem, nebo na něm. Kat mohl upustit kolo na zločince tak, aby mu zlomil všechny kosti, nebo jej přivázal na kolo a lámal je palicí. Poté, co oběť několikrát uhodil, zůstala viset několik hodin či dokonce dní, dokud neskonala. 

Železná panna 

Jeden z nejhorších způsobů útrpného práva byla bezesporu železná panna. Šlo o dutou kovovou sochu ve tvaru ženy, přičemž její vnitřek byl vystlaný hroty. Oběť byla umístěna dovnitř, poté byly dveře zavřeny. Při zavření se hroty zabořily do těla oběti a způsobily strašlivou bolest, často také rovnou smrt.

Bičování

Často bylo právě bičování používáno jako veřejný trest. Trestanec byl zbit na veřejnosti, a to někdy až k smrti. Tato forma trestu měla mít zastrašující účinek na ostatní.

Zdroj: dotyk.cz, stoplusjednicka.cz, latimes.com, iDNES.cz

KAM DÁL: Marilyn Monroe zavraždil její psychiatr. Byl herečkou posedlý, říká vyšetřovatelka.

https://www.ctidoma.cz/clanek/historie/ve-stredoveku-bylo-krute-muceni-bezne-jednu-z-technik-pritom-cia-pouziva-dodnes-75161
reklama
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.