Zapomenutý objevitel Ruské Ameriky. Jméno Alexeje Čirikova zná dnes jen málokdo

Historie mořeplavectví nechce nikdo schválně ničit ani přepisovat. Na počest Čirikova, rodáka z Tulské gubernie, jsou nazvány ostrovy, mysy i další geografické objekty jak na území Ruska, tak i za jeho hranicemi. Najdeme je jak ve Spojených státech amerických, tak například i v Japonsku. Podle Lomonosova to byl právě Čirikov, který byl hlavním vůdcem druhé expedice Kamčatka (druhá sibiřsko-tichomořská expedice), a byl také jednou z postav v sovětském filmu. Všimněme si ale, že film se jmenoval „Balada o Beringovi a jeho přátelích“. A právě tady začíná být vidět, jak mořeplavec, který je podle mnohých skutečným objevitelem Ruské Ameriky, stojí nezaslouženě pouze v zástupu přátel svého slavnějšího spolucestovatele…

Má sochy i známky, ale stále je až ten druhý

V bývalém Sovětském svazu sice stavěli Čirikovovi památníky, odhalovali pamětní desky a vydávali poštovní známky. Na Aljašce ale existuje regionální letecká společnost Bering Air, jeden z letounů ruské letecké společnosti Aeroflot (Airbus A 320) byl pojmenován po Beringovi. Jeho jméno nosí Kamčatská univerzita. „Proč je na památeční minci SSSR roku 1990 ze série 250 let objevení ruské Ameriky vyobrazena loď Svatý Petr a ne Svatý Pavel, které velel Čirikov?“ ptá se Igor Bukker v ruské Pravdě, který poukazuje na nespravedlnosti, které Čirikova stále udržují v pozadí historického dění a upřednostňují dánského mořeplavce v ruských službách Vita Beringa.

Umřít v pravý čas…

Čirikov, člověk, který neměl tolik štěstí na zájem historiků a historie samotné, je stále zmiňován “jen” jako jeden z kolegů nebo přátel Beringa, ačkoliv ještě v polovině devatenáctého století se v literatuře setkáváme s tvrzením, že to byl právě Čirikov, který předčil svého velitele. Hovoří se o něm jako o zkušeném námořníku a vzdělaném muži. Proč se tedy nedostal na výsluní stejně jako Vitus Bering? Odpověď může být velmi jednoduchá a ve své podstatě také logická. Má se totiž za to, že vše spočívá v tom, že jedenašedesátiletému Beringovi se “poštěstilo” zemřít v době samotné expedice a v té době ještě ani ne čtyřicetiletý Čirikov zemřel až o sedm let později. Jak je vidět, v dějinách hraje roli i “správné načasování” smrti. Právě tím se všechna pozornost soustředila právě na Beringa a Čirikov tak zůstal v pozadí zájmu. Na jednu stranu samozřejmě ke své výhodě, na tu druhou se musel potýkal s pocitem nepochopení.

Kdo tedy vlastně objevil Ameriku?

„Tato otázka by se dala přirovnat k legendárnímu dilematu, zda bylo dříve vejce nebo slepice. Za prvé jde o to, co myslíme pojmem “objevit”. Vždyť prvními přece byli předci těch, které nyní nazýváme původními obyvateli Ameriky. Byli to právě oni, kteří začali osidlovat Nový svět přes průliv, oddělující Čukotku  a Aljašku, tedy od západního pobřeží. O tisíce let později pak na východní pobřeží připluli Vikingové,“ zamýšlí se Igor Bukker.

Je tedy potřeba otázku přeformulovat. Kdo z Rusů jako první vstoupil na zemi, od 18. století známou jako poloostrov Aljaška? 21. srpna roku 1732 v rámci expedice Afanasie Šestakova a Dimitrije Pavluckova k břehům poloostrova připlula loď Svatý Gavril pod velením M. C. Gvozděva a navigátora I. Fedorova. Tehdy šlo o první svědecky doloženou návštěvu Severní Ameriky Rusy, ačkoliv nelze zcela pominout ústní podání příběhů o tom, kterak Aljašku již dříve navštívili ruští rolníci. Jde ale skutečně jen o zkazky bez jakéhokoliv doložitelného reálného základu.

Změny po návštěvě Čirikova

Skutečný rozvoj tohoto kraje započal až po plavbě Alexeje Čirikova. Toto ruské “objevení Ameriky” je tak srovnatelné s plavbou Kryštofa Kolumba. Stejně jako Kolumbus, zmýlil se i Čirikov, ale chyby obou znamenaly objev. Po plavbě památné lodi Svatého Gavrila Alexej Čirikov totiž považoval za možnou existenci “přechodu”, spojujícího Ameriku s Asií. Ať už se ale do Ameriky dostal omylem nebo dobře věděl, kam pluje, zásluhy o objevení Ruské Ameriky by mu podle Bukkera rozhodně neměly být upírány. Přesto ale jeho jméno zůstává v Beringově stínu.

Reklama je základ všeho

Stejně jako dnes, i v minulosti tedy svoji velkou roli hrála “reklama”, šok a fenomén smrti. Beringovo jméno je známé, ale na Čirikova se zapomíná. Jedním z momentů, které v tom mohou hrát svoji roli, je také skutečnost, že opatrný Bering ve všem poslouchal instrukce velení, zatímco Čirikov plul svojí vlastní trasou. Zdá se tedy, že pravdu mají “Čirikovci”, ale slávu “Beringovci”.

O jaké území vlastně šlo?

Ruská Amerika byla koloniálním územím ruského impéria v Severní Americe. Šlo hlavně o Aljašku, a to od roku 1733 až do roku 1867, kdy toto území Rusko prodalo Spojeným státům. Dnes jde o 49. stát USA a pro Rusy jde o problém, s nímž se stále poměrně špatně vyrovnávají. Proč? Až po prodeji, který přinesl Rusku z dnešního pohledu pár “drobných”, tedy několik milionů dolarů, se zjistilo, že jde o území nikoliv bezvýznamné, ale plné ložisek zlata, ropy a kdo ví čeho ještě. A tak Rusům zbyly jen oči pro pláč.

KAM DÁL: Nevěra se nevyhýbá ani slavným: Kutcher i Woods podváděli, Pattinson v tom byl nevinně.