Samozavlažovací květináče jako výhra? Neplatí to vždycky, mají i své mouchy

Faktem je, že informací o samozavlažovacích květináčích je spousta. A ne všechny jsou založené na reálných základech. Není se tedy čemu divit, že je někdo ani nemusí vyzkoušet. Zkrátka proto, že "ví své". Pojďme se tedy podívat, co je pravda a co výmysly.

Jde vlastně o dvě vzájemně propojené nádoby

To je pravda. Skutečně je možné říct, že jde o systém dvou nádob, které do sebe nasedají a obsahují speciální knoty či vzlínací šachty. Právě díky nim se zásobní voda ze spodní nádoby dostane do nádoby horní, kde se nachází zemina s rostlinami.

Kořeny rostlin v samozavlažovací nádobě si tak berou právě tolik vláhy, kolik potřebují. Čerstvě vysázené rostliny zaléváme shora jen prvních pár týdnů, než prokoření. Poté už stačí doplňovat vodu jen do zásobníku.

Jeden z rozšířených nesmyslů je také to, že pěstování v nich je pro laika příliš složité. Zásady používání samozavlažovacích nádob zvládnou i opravdoví zelenáči. Stačí zvolit správnou velikost květináče (raději vždy větší), přečíst si návod na sestavení a použít spíše hrubší substrát. Pokud květináč má místo knotů vzlínací šachty, je nutné napěchovat substrát i do nich. Postup při osázení je stejný jako u klasických květináčů či truhlíků.

Ušetříte spoustu času

Tak to opravdu je. Květiny v samozavlažovacích nádobách zaléváte přibližně třikrát méně často než v těch běžných. Samozavlažovací květináč je schopen pojmout větší množství vody, které pak slouží jako zásobárna pro další dny.

Knoty zajistí nepřetržitou závlahu podobnou přírodním podmínkám. Navíc vodu do truhlíku doléváte jen jedním či maximálně dvěma otvory (záleží na velikosti truhlíku), což také zalévání urychluje.

Stačí dolévat vodu jednou za tři týdny?

Rozhodně ne! Bohužel neexistuje jednoduché pravidlo, jak často vodu dolévat. Záleží na počasí, orientaci na světové strany, typu a velikosti rostliny. V tropickém horku určitě voda v truhlících nevydrží ani týden, ale při běžné pokojové teplotě je většinu rostlin v samozavlažovacích květináčích opravdu možné zalévat jen jednou za 2–3 týdny.

Samozavlažovací nádoby jsou moderní

To je jistě fakt. Kromě toho, že odpovídají zrychlenému tempu současnosti, existuje celá řada samozvalažovacích květináčů, které vynikají nejen svou funkcí, ale i nápaditým designem.

Možná se budete divit, ale za květináče se dají získávat poměrně prestižní ceny, jakou je například nejprestižnější světová designová cena Red Dot Award. Kdo ji má, není "frajer" jen mezi výrobci květináčů, ale prakticky napříč celým světem designu.

Rostlinám uhnívají kořeny, stojí ve vodě

Tohle vám někdo řekl? Tak si zaťukejte na čelo a raději rychle pryč od něj. Kvalitní samozavlažovací květináče a truhlíky jsou opatřeny měrkou, díky níž okamžitě vidíte, kolik vody je ve spodní nádobě. Nádoby samozavlažovacího systému na sebe nasedají tak, aby mezi nimi byla vzduchová mezera, která zajišťuje přísun vzduchu do substrátu a do oblasti kořenů.

U venkovních samozavlažovacích květináčů kupujte jen ty s odtokovým otvorem. Ten musí být umístěn tak, aby vodní hladina nedosáhla až k substrátu. Zvlášť pokud nemáte květiny schované pod střechou a prší do nich, je nutné, aby přebytečná voda mohla volně odtékat ven.

Samozavlažovací květináče jsou zbytečně drahé

Nevěřte tomu. Vždyť pořizovací cena samozavlažovacích truhlíků a květináčů je přibližně třikrát větší než u klasických pěstebních nádob. Kvalitní samozavlažovací květináč firmy Plastia je možné koupit už za 68 korun. Zdá se vám to příliš?

Tak se zamyslete nad tím, kolik peněz vás stály muškáty, které jste po návratu z víkendu našli uschlé, nebo jak vám kvůli nedostatku vody uhynula rajčata chvíli před očekávanou sklizní. Při výběru se vyhýbejte bezejmenným napodobeninám. Často vypadají velmi podobně, ale nejsou funkční.

Hodí se jen pro určité typy rostlin

Tak co myslíte? Samozřejme lež jako věž. Samozavlažovací truhlíky a květináče jsou vhodné pro celou řadu pokojových a balkonových rostlin, ať už jde o letničky, trvalky, menší jehličnany a další dřeviny, ale také pro drobné ovoce, zeleninu, nebo dokonce houby.

Jediné, co se v nich nedoporučuje pěstovat, jsou suchomilné a sukulentní rostliny. Naopak velkoobjemové truhlíky vám umožní úspěšně pěstovat zeleninu nebo bobuloviny jako třeba angrešt či rybíz. Výborně se v něm daří například kanadským borůvkám.