Díky čarověníkům vznikají ve vaší zahrádce krásné jehličnany
Určitě jste je už obdivovali. Miniaturní, někdy větší, jindy hodně zvláštního vzrůstu. Vždy však jde o zajímavě utvářené jehličnany. Nakonec, občas je kdekdo koupí na skalku, protože jsou krásné a nezaberou moc místa. Jedná se o takzvané zakrslé konifery (pokud jde o jehličnany) a jejich původ musíme hledat v přírodě jako čarověníky. Jak vznikají a jak se ocitnou v našich zahradách?
Čarověníky nalezené v přírodě se stávají základem pro nás pro všechny běžně dostupné, někdy miniaturní se zvláštním růstem se vyznačující dřeviny.
Jak vznikají čarověníky?
Někteří z vás si možná všimli při procházce přírodou, že na některých stromech se objevují záhadná hnízda. To jsou právě čarověníky. Mohou být jak na jehličnanech, tak i na listnatých stromech. Lidově se jim říká či říkalo hromová košťata, věníky nebo čarodějné metly. Název je odvozem od slova věník, což je postaru trs nebo svazek. No a počátek názvu vystihuje jeho těžko vysvětlitelný a tedy nadpřirozený původ. Dneska už většinou víme, co je důvodem toho, že se na stromech vytvoří podivný shluk větví. Vzrůst a také tvar a někdy i zabarvení jak listů, tak jehlic neodpovídají obvyklému vzhledu konkrétního druhu dřeviny. Když budeme všímaví, najdeme podobné útvary i na bylinách.
Větvičky na čarověnících vyrůstají z jednoho místa, tvoří jakýsi shluk nebo hnízdo či metly různých velikostí s velkým množstvím pupenů. A jejich původ? Ten není až tak mystický, jak by napovídal název. Původcem této anomálie v růstu konkrétní dřeviny mohou být houby, viry, ale i rostliny nebo živočichové včetně fytoplazmy. To je specializovaná bakterie, která je parazitem ve vodivém pletivu rostlin a je přenášena hmyzem. Ti všichni na rostlině parazitují a způsobují bujení, které ale nezpůsobuje genetickou změnu. Čarověníky vzniklé somatickou pupenovou či gametickou mutací mají pak změněné geny.
Výskyt čarověníků
Nemyslete si, že když vyrazíte někam do lesa, najdete hned čarověník. To není tak jednoduché. Jsou místa, kde můžete nachodit kilometry, a nenajdete nic, a jsou lokality, kde se vyskytují ve větší míře. Všeobecně se dá říci, že se jim daří tam, kde stromy žijí v poněkud extrémnějších podmínkách. Proto najdeme čarověníky častěji v rašeliništích a podobných místech, kde pro stromy nejsou zrovna optimální podmínky.
Hledači čarověníků
A k čemu by nám vlastně bylo hledání čarověníků? Nám rozhodně k ničemu, tedy kromě toho, že je to zvláštní úkaz a kdo má rád přírodu, vždy se rád pokochá pohledem na zvláštně rostoucí hnízdo větviček v koruně stromu. Jsou ale pěstitelé, kteří hledají tyto stromy záměrně. Jim pak vděčíme za to, že si v zahradnictví můžeme koupit krásné, netradičně rostoucí stromky. Pěstitelé jsou schopní prolézt hektary a kilometry čtvereční lesů a ti nejzarytější z nich za nimi cestují i po světě, aby je našli. Pěstují z nich nové kultivary zakrslých dřevin, které se pak stávají ozdobou skalek, zahrad, arboret, ale i veřejných míst.
Hledání čarověníků se věnují celý rok, ale sběr se provádí především v zimě. Důvod je prostý. Pěstitel musí ustřihnout jeho části, aby se mohly naroubovat na podnože téhož druhu stromu, kde se v přírodě našel. Práce je to na dlouhé roky a než se díky sběru, naroubování a rozmnožení podaří vytvořit nový a zajímavý kultivar, uplynou dlouhé roky. V České republice máme řadu úspěšných hledačů čarověníků, kteří z nich vytváří nové kultivary, a proto vás nemůže překvapit při nákupu této dřeviny české jméno za latinským názvem stromečku.
KAM DÁL: Doktorka Tomanová: O mozek je nutné se starat, jinak vypoví službu.
