František Bányai: Kalendář s nacistickými zločinci je za hranou slušnosti a českých zákonů

Jaká byla hlavní motivace pro napsání vašeho otevřeného dopisu Emerichu Drtinovi? Vnímáte to jako apel, kterým otevíráte ve společnosti veřejnou diskusi?
Zvolil jsem to jako formu, která snad patří do každé společnosti, tedy upozornit někoho na něco, co se mu opravdu nelíbí. Myslím si, že v tomto případě je to za hranicí slušnosti a pravděpodobně i za hranicí českých zákonů. Snad pan Drtina bude reagovat, ale stejně budu za svou osobu podávat trestní oznámení.

To, jestli podáte trestní oznámení, se bude odvíjet podle reakce pana Drtiny?
Zatím je to otevřená forma, kde on má možnost předejít podobným právním krokům. Trestní oznámení je jen malý krůček jedním směrem, ale trvá to dlouho, než policie či státní zastupitelství vykonají svoji povinnost či soud vysloví rozsudek. Je to opravdu dlouhá trať a ten otevřený dopis je v současné chvíli hlavně výzva. Když někdo v normální společnosti pozná, že něco přehnal, že je něco za hranicí, tak mu dává možnost, aby se chytil za nos a sám udělal nějaké opatření.

Cítíte osobní zodpovědnost jako předseda Židovské obce v Praze, že máte podobnou výzvu zformulovat právě vy?
Mou povinností je podobné skutečnosti sledovat. My jako Židovská obec v Praze máme dokonce ve stanovách, že vystupujeme a bojujeme proti antisemitismu. Na jedné straně je to tedy povinnost, na druhé straně se mě to osobně dotýká a uráží.

Nejedná se o první podobný produkt s nacistickou tematikou, který se pokouší Naše vojsko prodávat. Měli jste už v minulosti nějaký konflikt nebo výměnu názorů?
V minulosti už bylo podnikání pana Drtiny předmětem vyšetřování policie. Případ byl však odložen, což bylo odůvodněno komerčními účely jeho podnikání. To je samozřejmě věc právního systému, do jaké míry připouští podobné věci. Zda již jsou za hranou a mají schopnost podněcovat nenávist a násilí. Pan Drtina  sám na webových stránkách přiznává, že je se svým podnikání na hraně. V tomto případě si myslím, že je daleko za hranou a je otázkou, zda i on to tak pochopí. Otázka je také, jak to bude ze strany policie. Zda bude takový druh propagace vrahů uznán za obecně nepřijatelný pro celou společnost.

Jaké jsou v tomto případě zdravé formy, jak znázorňovat podobně kontroverzní postavy historie?
O tom už se napsalo strašně moc. Jednoznačně by to měl být dokument zasazený do nějakého kontextu informací a nikoli něco, z čeho naprosto čiší, že jde o glorifikaci něčeho zlého, špatného. Vy v podstatě můžete napsat odborný časopis, dokument, o čemkoliv o jakékoli trestní činnosti. Psát můžete o vrazích a také se tak děje, protože je to příklad zkoumání, proč k takovým věcem dochází, ale nesmí to být glorifikace těch vrahů, nesmí to být něco, co má potenciál podněcovat k dalšímu násilí. Není to černobílé, ale většinou po prvním nahlédnutí je vám jasné, jaký je ten cíl, tedy co ten materiál přináší.

Co vás na té skutečnosti nejvíc zaráží. Ta bagatelizace a glorifikace zločinců, nebo i ta motivace podobné zvěrstvo vlastně přetavit v komerční zisk?
Je to v podstatě podobné, jako když okrádáte mrtvoly, tam jde také o komerční zisk. Podnikatel to dělá kvůli vlastnímu prospěchu. V tomto případě  se jednoznačně jedná o glorifikaci násilí a nacističtí zločinci jsou vystavováni jako hrdinové a vzory na plakátech. Ten dopad samozřejmě hlavně vnímají ti, kterých se to bezprostředně týká. Hovořím teď o pozůstalých obětí, kterých bylo 45 milionů. Evidentně všem, kterých se to dotýká, se to taky pochopitelně nelíbí.

Týdeník Respekt přišel se zprávou, že provozovatel skladu, kde byly materiály uloženy a jediný obchod v Praze, kde bylo možné si obchodní artikly Našeho vojska zakoupit, vypověděli panu Drtinovi smlouvu. Cítíte nějaké zadostiučinění? Myslíte, že k tomu mohl přispět i váš otevřený dopis?
Já žádné zadostiučinění necítím. Myslím si, že každý si vybírá partnery, s kterými obchoduje. Ten, co dal tuto konkrétní výpověď, má pocit, že to není vhodný obchodní partner, nebo je to partner, který kazí dobré jméno. Někdo připustí, že bude mít ve svém domě nevěstinec, a někdo naopak usoudí, že mu to nedělá dobré jméno. Můj dopis k výpovědi smlouvy asi nepřispěl, protože události se vyvíjely paralelně.

KAM DÁL: Národní galerie po karanténě. Poloviční návštěvnost a odložený Rembrandt