Jan Antonín Baťa: bratr zakladatele obuvnické značky cestoval okolo světa a byl navržen na Nobelovu cenu za mír
Jméno Baťa je nejen u nás, ale i ve světě pojmem. Tomáš Baťa byl tvůrce světového obuvnického impéria, jehož centrem bylo původně město Zlín, a po Tomášově tragické smrti v načaté práci pokračoval jeho mladší polorodný bratr Jan Antonín Baťa. I on si na své konto zapsal další expanzi a růst podniku. Jaký byl jeho další život, když mu byl po druhé světové válce neprávem zkonfiskován majetek?
Jan Antonín Baťa se narodil v roce 1898 v Uherském Hradišti v druhém manželství Antonína Bati staršího. Tomáš byl tedy jeho nevlastním bratrem. Po skončení základní školy nastoupil jako učeň v bratrově podniku a postupně získával odborné zkušenosti také při svých zahraničních cestách v Německu a Velké Británii.
Dědic obuvnického impéria
Když v červenci 1932 tragicky zahynul jeho bratr Tomáš, stal se podle závěti právoplatným dědicem obuvnické společnosti. Ujal se jejího vedení a pustil se hned do práce a další expanze firmy. Během čtyř let byla vybudována vodní cesta Baťův kanál v délce 52 km. V době jeho vedení došlo k velkému rozvoji Zlína, založený byl Studijní ústav, Škola umění a byly pořádány Zlínské salóny, což byly přehlídky moderního umění. Současně byla vybudována v té době druhá nejvyšší budova v Evropě – 21. budova neboli mrakodrap a Památník Tomáše Bati.
Cesta okolo světa
Aby měl dokonalý přehled o fungování svých zahraničních poboček, podnikl Jan Antonín Baťa cestu okolo světa, a to na palubě tehdy ultra moderního letounu Lockheed Electra. Celkem urazil 54 tisíc kilometrů, z toho v letounu 24 656 km, přes oceán se plavil lodí. Z cesty vznikl kromě nových obchodních kontraktů také filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa.
Odchod za hranice
Jistě není bez zajímavosti, že během svého působení v čele obuvnického podniku Baťa v letech 1932 až 1939 si Jan Antonín Baťa zaregistroval na 100 patentů, převážně na obuvnické stroje. Druhá světová válka ovlivnila i jeho život. V červnu 1939 opustil území protektorátu a odcestoval do Velké Británie a poté do Spojených států amerických. Chtěl se zde natrvalo usadit, ale nebylo mu prodlouženo vízum, takže se přemístil do Brazílie, která se od roku 1941 stala jeho novým domovem.
Nespravedlivé odsouzení
Po druhé světové válce byl neprávem Jan Antonín Baťa obviněn z kolaborace s Němci, v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení a jeho podniky v Československu byly znárodněné. Jméno Jana Antonína Bati bylo očištěno až v roce 2007, kdy soud definitivně uznal jeho nevinu a rehabilitoval ho. Nutno dodat, že firma Baťa patřila během druhé světové války k největším přispěvatelům odboje Čechů a Slováků.
Působení v Brazílii a návrh na Nobelovu cenu
V Brazílii, kde se usadil, pokračoval Jan Antonín Baťa ve své činnosti, zakládal nové obuvnické i jiné společnosti a dokonce i města – Batatuba, MariaPolis, Bataguassu či Bataypora. Nechal vybudovat také most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso do Sul a São Paulo.
V roce 1948 získal brazilské občanství. A v roce 1957 ho vdova po prezidentovi Rooseveltovi Eleanor a generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld navrhli na Nobelovu cenu za mír, a to za jeho kolonizační projekty. Jan Antoním Baťa se však kandidatury vzdal ve prospěch brazilského kandidáta Mariana Candida Rondôna.
Druhá světová váka byla těžkou zkouškou charakteru. Někteří ale odolali.
