Josef Vinklář: Výborný herec, ale mizerný kolega. Co všechno dokázal udělat pro vlastní prospěch?

Josef Vinklář se v průběhu své herecké kariéry převlékl do kůže neskutečného množství postav nejrůznějších charakterů – od spravedlivého a pravdu hledajícího Boušeho z Hříšných lidí a později i Panoptika města pražského – až po děsivou postavu doktora Cvacha z Nemocnice na kraji města. Člověku, který by se Cvachovi svým charakterem podobal, se každý jistě rád vyhne. Na jeho intriky, donášení a záměrné podrazy nelze zapomenout. Podobných typů lidí je ale kolem nás, bohužel, stále dost a dost. Ostatně i sám jeho představitel měl podle jeho kolegů právě s doktorem Cvachem společného mnohem více než například se zmiňovaným prvorepublikovým policejním inspektorem. 

Z oblasti až do Zlaté kapličky

Nevystudovaný, ale do divadla a později i filmu doslova zanícený herec si dobře uvědomoval svůj handicap, který pociťoval v absenci správné průpravy pro herectví. Ukázalo se ale, že se dokáže prosadit i bez odborných studií, a to jak na oblasti, tak později v tehdejším Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého na pražském Smíchově. Svou profesní kariéru pak dokonce završil v Národním divadle, což byl pro Josefa Vinkláře doslova splněný sen. A on si této příležitosti také patřičně vážil. O něco méně si už ale podle mnohých svědectví vážil svých kolegů a také žen…

Pochybný hercův deníček

Vinklářovi herečtí i další kolegové a přátelé se leckdy neshodují v jeho hodnocení. Zatímco třeba Arnošt Lustig si nemohl povahu svého přítele vynachválit, našli se i takoví, kteří popisovali jeho negativní stránky. Pro svůj vlastní úspěch a prospěch neváhal ani „donášet“ na ostatní. Dokonce si, jak potvrdila žena jeho kolegy z divadla, vedl jakýsi deníček prohřešků ostatních herců, režisérů a dalších lidí, s nimiž se na své cestě životem setkal. To pro případ, že by se s některým z nich dostal do křížku, nebo by si s ním potřeboval vyřídit účty. Kompromitující materiál tak měl v tu chvíli ihned po ruce. 

Ženy a zase ženy

Neméně kontroverzní kapitolou života tohoto herce byl jeho vztah k ženám. Oženil se celkem třikrát, ale jen se dvěma ženami. Zatímco za prvním manželstvím s Janou Dítětovou se okamžikem rozvodu skutečně zavřela voda, jeho vztah s druhou manželkou Ivankou Devátou byl ještě složitější. Seznámili se ještě v době, kdy byli oba zadaní, a jeho budoucí žena se kvůli němu dokonce rozvedla. Vztah ale nevydržel dlouho Josef Vinklář – stejně jako v prvním manželství – ani tentokrát nedokázal odolat jiným ženám. Přišel druhý rozvod. Tentokrát se ale herec nedokázal jen tak smířit s myšlenkou, že by tím vše skončilo, a tak dlouho svoji bývalou ženu dobýval, až ji získal zpět a Ivanka podruhé kývla na sňatek. Jak se ale brzy ukázalo, nebyl to dobrý nápad. Po dalších nevěrách následoval třetí a poslední hercův rozvod. 

Ze strany vystoupil, ale nekritizoval

Jak to měl Josef Vinklář s tehdejším režimem? Jako syn přesvědčeného komunisty, jehož život skončil v koncentračním táboře, neměl nejprve ke komunistické straně a jejím myšlenkám daleko a jako takový se také stal jejím členem. Pak ale přišel rok 1968 a tehdy již zkušený a oblíbený herec na protest proti okupaci republiky ze strany zase vystoupil. Šlo opravdu o tak hluboké přesvědčení? Kdo ví. Pravdou ale je, že ani později režim nijak nekritizoval. Jeho podpis můžeme najít například i na takzvané Antichartě, tedy na dokumentu s oficiálním názvem Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, který odsuzoval kroky Charty 77. Snad i proto mohl hrát i po svém odchodu z komunistické strany a objevoval se jak na divadelních prknech, tak i ve filmech a seriálech. 

Ať už byl Josef Vinklář v osobním životě jakýmkoliv člověkem a lidé na něj vzpomínali v dobrém i ve zlém, není možné upřít tomuto herci jeho obrovské nadání a schopnost převtělit se do téměř jakékoliv postavy. 

Zdroj: csfd, wikipedie, Příběhy slavných: Bouše, Bendl, Cvach a další (ČT)

KAM DÁL: Terorista Šakal žil v Československu. StB ze strachu odmítla spolupráci.