Sigmund Freud: Drogový dealer, který přiměl kamaráda, aby ho zabil

Sigmunda Freuda si vybavíme jako ctihodného muže z fotografií, na nichž většinou nechybí ani pro něj tak charakteristický doutník. Rakouský psycholog, neurolog a zakladatel psychoanalýzy s českými kořeny se zapsal do dějin psychologie jako jeden z jejích nejvýraznějších představitelů. Dalo by se tedy spekulovat o tom, že měl dobré znalosti nejen ve svém oboru, ale také v dalších odvětvích medicíny, a díky tomu mohl dobře vědět, jak některé látky působí na lidské tělo. Jeho život ale jako kdyby dokládal pravý opak. 

Kuřák tělem i duší 

Podívejme se dnes na Sigmunda Freuda ne jako na významného vědce, kterým bezesporu byl, ale jako na člověka, jako na muže s jeho zálibami a zvláštnostmi. Je s podivem, kolika závislostem mohl tak význačný psycholog podléhat, a to i přesto, že dobře znal následky svého chování. Tak například od opravdu silného kuřáctví jej nemohlo odradit vůbec nic. Tím je myšleno dokonce i třicet nezbytných operací, které musel v průběhu let podstoupit kvůli rakovině vyvolané právě tímto nešvarem.

Pro výkon udělal doslova všechno

Proč tedy stále kouřil? Domníval se, že by bez cigarety nebo doutníku nemohl dosahovat takových výkonů, a tak raději oželel to nejcennější, tedy vlastní zdraví. Právě kvůli kouření, respektive první z dlouhé série operací, přišel o část čelisti, kterou později nechal nahradit protézou. Kouřit ale nepřestal. 

Kokain? Žádný problém, měl ho pro každého

Freud žil na přelomu devatenáctého a dvacátého století, což byla mimo jiné doba, kdy se ještě vědělo hodně málo o škodlivosti některých drog. Některé z nich byly dokonce považovány za bezmála všemocné léky – jako třeba kokain. Jestliže pomáhal vojákům ve válečných zákopech překonat únavu, vyčerpání a strach, musel být přece dobrý i pro světoznámého psychologa. Rozhodl se jeho účinky vyzkoušet – a byl nadšený. Dobrá nálada, kterou takto získal, jej potom provázela stále častěji. A nebyl sám. Dnes bychom jej jistě označili za dealera, protože kokain rozdával na potkání svým přátelům i budoucí ženě. Kolik z nich se stalo na této droze závislými, nelze ani odhadovat. 

Židovský původ jej vyhnal z vlasti

Jako by neměl život už tak dost složitý svým vlastním přičiněním, zasáhla do něj také druhá světová válka. Sigmund Freud, jehož prostřední jméno bylo Šlomo, pocházel ze židovské rodiny, a proto na něj měli nacisté spadeno jako na jednoho z prvních. Známý židovský vědec se stal jasným terčem. Nejprve spálili jeho knihy, a než se dostali k tomu, aby zaútočili přímo na něj samotného, raději uprchl přes Paříž do Londýna. Jeho exilový život ale netrval dlouho. Zemřel jen několik málo týdnů po vypuknutí války. Ani jeho smrt ale není bez otazníků. 

Vražda, sebevražda, nebo „obyčejná“ smrt? 

Bylo léto roku 1939 a Sigmunda Freuda dostihla rakovina v plné své síle. Bolestmi sužovaný a dlouhá léta nemocný třiaosmdesátiletý starý pán neodvratně mířil ke smrti. O tom, co se stalo v září roku 1939, můžeme jen spekulovat, ale hovořilo se o tom, že požádal svého přítele, lékaře Maxe Schura, o „pomoc“ v posledních minutách. Ten si podle všeho vzpomněl na minulý slib, že až bude nejhůř, nebude zbytečně prodlužovat psychologovo utrpení, a po diskusi s Freudovou dcerou mu injekcí morfia zajistil klidnou cestu na onen svět.

Zdroj: wikipedie, history, psychologytoday

KAM DÁL: Smradlavý bezzubý král Ludvík XIV.: Všechno co vypil, z něj zase hned vyteklo.