Pohádka o kancléři, který ke štěstí přišel. Mynář byl vždycky hodně šikovný chlapec
Každý režisér, jehož hlavní náplní jsou veselé pohádky, musí křepčit blahem. Prezidentský kancléř Vratislav Mynář je zářným příkladem toho, že zlaťáky se mohou sypat ze všech stran. I když je fakt, že tenhle celovečerní film by mohl patřit i do škatulky "Kmotr". Ono to totiž ve finále příliš k popukání není. Záleží prostě na úhlu pohledu...
Jméno společnosti Liglass Trading zřejmě většina z nás slyšela před pár dny poprvé v životě. Firma má sídlo v nevábné chátrající budově u Železného Brodu a její podnikatelské aktivity jsou takřka nulové (v řádech stovek tisíc, což je v kontextu mega zakázky naprosto zanedbatelné). Přesto její vedení slíbilo středoasijskému státu Kyrgyzstán obrovské investice do vodních elektráren. Jen pro představu, jde o miliardy korun. A světe, div se, zakázka zde opravdu na stole přistála.
Nutno říct, že do té doby naprosto neznámá firma, o které netuší ani odborníci z oboru, měla zdatné zastánce. Tím zřejmě vůbec nejaktivnějším, kdo její zájmy prosazoval, byl jeden z nejbližších lidí prezidenta Miloše Zemana, sám jeho kancléř Vratislav Mynář. Svou podporu vyjádřil i na oficiální bázi, když spolupracovníkům kyrgyzského prezidenta poslal dopis, v němž se téměř rozplývá nad dokonalostí Liglass Trading. To se stalo téměř před rokem.
Ruka v rukávu
Čas však uběhl jako voda a najednou tu byl onen slavný den. 10. července 2017 šéf firmy Liglass Trading Michael Smelík podepisuje lukrativní kontrakt s prezidentem Atambajevem. Kšeft je doma, ruský kolos RusHydro teď musí trpaslíkovi z Česka předat vše, na čem v daleké zemi začal. Mynář se nechal slyšet, že žádné osobní zájmy nesledoval a pouze chtěl pomoci tuzemské firmě. Je krásné, jak dokáže myslet na ostatní a nic z toho nemít, že?
Pravá ruka Miloše Zemana však zřejmě nedělá věci jen tak z lásky k bližnímu svému. Jde totiž o úspěšného obchodníka, který s byznysem začínal ve zlatých devadesátých letech. Pravděpodobně právě tam se toho Mynář hodně naučil. Rozhodně se tedy nedá říct, že by v tom neuměl chodit. Není to tak dávno, co vzbudil rozruch nákup vily ve Strašnicích, kterou státní úředník koupil za "směšných" 5,5 milionu.
Velmi šikovný podnikatel
Ale to není zdaleka vše. Spíš jde jen o špičku ledovce a důkaz, že jde o velmi šikovného jedince. Podobnou "kliku" měl třeba i v roce 2003, když mu do "klína" spadla polovina domu na Jánském vršku. Za část nemovitosti coby kamenem dohodil od Pražského hradu tenkrát zaplatil 3,5 milionu korun. O pár měsíců později přidal i druhou část domu od Prahy 1, tentokrát už ovšem za 8,5 milionu korun. Zajímavé je, že soudní znalec celou nemovitost ocenil na 28 milionů korun. Mynář však má rád také Moravu, zřejmě proto má převážnou část ski areálu u Osvětiman.
Současný prezidentský kancléř byl i ve vzdálenější minulosti velmi pilným podnikatelem. Nejprve se zaměřil na firmy, které nakládaly s nebezpečnými odpady. Svého času byl rovnou ve třech. V té době se seznámil i s Vladimírem Pavlíkem, později pak s Romanem Ambrožem. Tito pánové spolu kráčí jako tři mušketýři prakticky dodnes. Asi tedy není náhoda, že právě Pavlík s Ambrožem patřili mezi štědré sponzory strany SPOZ, kde byl Mynář předsedou.
Jak to všechno stihnul?
V roce 2003 se Mynář stal předsedou představenstva společnosti Chata Kopřivná. Jediným vlastníkem firmy byl skrytý majitel ze Seyschel. Nějaký čas ji zastupoval jistý Jesse Grant Hester. Muž, který figuroval v hodně dlouhém seznamu fiktivních jednatelů, kteří měli krýt skutečné vlastníky. Hesterův účet byl famózní - více jak 1 500 firem. Pro Mynáře to však není zdaleka konečná.
Výčet dalších firem, kde působil, je úctyhodný. Jen namátkou například Českomoravská železárenská, Petrcíle a další. Nekončí ani ve chvíli, kdy v roce 2010 vstupuje do velké politiky a stává se předsedou Strany práv občanů - Zemanovci. Zakládá se společnost Europrofin, která se zaměřuje na pomoc s projekty Evropské unie, sám na jednu ze svých firem získává v roce 2011 dotaci pět milionů na vybudování lyžařského areálu v Osvětimanech. Figuruje mimo jiné i v občanském sdružení Chřibák, které získalo dotaci ze státního rozpočtu na opravu fotbalové hřiště.
Není to ale zdaleka všechno, co už pilný Vratislav Mynář dokázal. Popis jeho aktivit by dal na několik dalších odstavců. Musí se mu nechat jedno. Nikdy neseděl s rukama v klíně a nečekal, až se stane zázrak. Jít štěstíčku naproti je zřejmě jeho nesporné umění.