Studie na mýto v Praze existuje. Nepopře ji ani primátor Hřib, ledaže by mu ji poradci i po schválení zarytě tajili

Podle primátora Hřiba jsou momentálně úvahy o zavedení mýta mimo jakoukoli debatu. Některé dokumenty však ukazují, že Praha si minimálně nechala zpracovat studii "coby, kdyby". Koncept tedy existuje. „Každý si může přečíst oficiální dokument Klimatický plán hl. města Prahy. Je přístupný například na této adrese,“ vysvětluje poslanec Martin Kupka.  

Dezinformace? To určitě ne

Náměstek hejtmanky Středočeského kraje zároveň poukazuje na studii, ve které se dokonce píše i o konkrétních částkách mýtného (k vidění je zde). „Připadá mi, že to už nemůže popírat ani sám pan primátor. Ledaže by mu to i teď po veřejném projednání i schválení jeho poradci pořád zarytě tajili.“

Co tedy bude dál? Rozproudí se debata o mýtném, kterému se do budoucna metropole zřejmě neubrání, nebo se to "nechá" až po volbách, protože nejde o dvakrát populární téma? V každém případě věty o dezinformacích Martin Kupka rázně popírá.

Občan se může opravdu cítit zmaten, když dostává naprosto odlišné informace. Nebo ne?Spoléhám na čtenáře, že sami posoudí, zda by bylo možné si v rámci předvolebního boje všechny detaily a celý příběh mýta vymyslet. Myslím, že by bylo ukázkou přímo epochálních diverzních schopností tajně na oficiálním webu Prahy zmíněné informace a celé dokumenty zveřejnit.

Kdo tedy "akci mýto" prosadil?
Mýto bohužel přímo zmiňuje strategický dokument Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, který připravila a prosadila současná pražská koalice. Při společném jednání pražské a středočeské rady to kolegové potvrdili. Zároveň nás ale ubezpečili, že opravdu chtějí na prvním místě řešit dostavbu nezbytné dopravní infrastruktury – tedy vnitřního i vnějšího silničního okruhu – a potřebných parkovišť.

Každý vjezd do centra Prahy by tedy byl zpoplatněn?
Samotný Klimatický plán s tím počítá. Zároveň dokument odkazuje na již zmíněnou studii, podle které by jednorázový vjezd do centra metropole vyšel na částku od 90 do 140 Kč. Výše se má řídit emisemi daného vozidla a také časem vjezdu. Ve špičkách by to mělo být dražší.

Vy jako ODS mýtné pro Prahu odmítáte kategoricky, nebo se bavíme jen o dnešku a blízké budoucnosti?
Pro mě je ta úvaha zcela mimo nejméně do okamžiku, kdy budou vyřešeny okruhy pro tranzitní dopravu a kdy budou k dispozici kapacitní parkoviště. Do Prahy cestuje denně až 350 tisíc lidí. Oni potřebují Prahu a Praha potřebuje je. Tak to je. Postavit řešení pražského klimatu proti dojíždějícím je nejen krátkozraké, ale především hloupé.

Neměl by být právě Pražský okruh dopravním tématem číslo jedna?
Za mě rozhodně. Svolal jsem hned po zvolení do krajské Rady jednání starostů obcí a městských částí dotčených stavbou 520 Pražského okruhu – část mezi Březiněvsí a Horními Počernicemi. Pravidelně jednám s představiteli ŘSD i svým protějškem v pražské radě Adamem Scheinherrem. Pečlivě sleduji a popoháním přípravu jednotlivých staveb.

Co dnes nejvíce chybí, co je největší brzdou stavby?
Chybí bohužel pořád velice dlouhý úsek. Nejblíže je stavba části 511 od dálnice D1 po dálnici D11. Tady se čeká na rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Mrzí mě, že několik měsíců trvalo rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj o systémové podjatosti a další týdny pak předání celého spisu do Českých Budějovic. Vůbec nechápu, proč to rozhodnutí trvalo tak dlouho. Je to jednoznačný faul ministerstva a bohužel také příčina dalšího zdržení. V případě části Pražského okruhu 520 mezi Březiněvsí a Horními Počernicemi jsme ve fázi EIA, tedy v procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Jako jednoznačně pozitivní zprávu vnímám, že se v území rýsuje shoda na tunelovém řešení.

Kde je situace momentálně nejsložitější?
Pořád ta nejsevernější část mezi Ruzyní a Březiněvsí (stavby 518 a 519). Mám obavu, že tady i Praha stále jen přešlapuje na místě. Jsem přesvědčený, že neexistuje žádná reálná možnost trasování zásadně změnit. Všechny pokusy to nějak jinak nakreslit do mapy skončily fiaskem. Cestu vidím jen v trpělivém vysvětlování a hledání co nejšetrnějších technických řešení. Pozastavuji se pořád nad šířením obav z toho, jak bude vypadat most přes Vltavu. Velká část pražských mostů možná v době svého vzniku také nějaké obavy budila, dnes ale vytvářejí kolorit města a část z nich má dokonce přísnou památkovou ochranu. V mnoha světových metropolích se mosty staly přirozenou dominantou nebo dokonce ikonou. Tak se tady přímo nabízí vypsat na konečnou podobu mostu architektonickou soutěž.

Myslíte si upřímně, že se, dejme tomu v horizontu deseti let, okruhu dočkáme?
Moc bych si to přál. Když ale vidím na některých místech přímo organizovaný odpor, je mi jasné, že to tak snadné nebude.

Kritika je jedna věc. Kdybyste ale měl říct pět prvních kroků, které vy byste udělal, pokud byste měl možnost se stavbou okruh pohnout, jaké by byly?
Několik jsem jich už udělal a byly to přesně ty první nezbytné. Rychle jsme se v on-line konferenci potkali se starosty a diskutovali o stavbě 520. Podobná jednání musejí proběhnout ve všech dotčených místech. Do toho bych se s chutí pustil, i když vím, že by to nebylo nic jednoduchého. Zkrátil bych periodu mezi koordinačními schůzkami. Ty jsou důležité pro udržení trvalého tlaku na přípravu realizaci staveb. Zmínil jsem zatím tři konkrétní kroky. Nezbytný je samozřejmě téměř denní kontakt s projektanty i vedením ŘSD jako investorem. Zvládnout to všechno naráz – to jediné nás může v souboji s časem posílit.

KAM DÁL: Europoslanec Zdechovský: Agent StB mě nazval udavačem. Snad po volbách nerozjede s kamarádem Okamurou další byznys.