Moje tělo to nezvládá, v respirátoru nemohu dýchat a dusím se. Silná astmatička popisuje, jak už rok žije
Roušky a respirátory s námi zřejmě kvůli nemoci covid-19 budou hodně dlouho. Každý může posoudit, jak se mu s touto ochranou dýchá. Pro astmatiky je to však často velmi výrazný problém. „Lapám po dechu a mám pocit, že se udusím,“ říká asmatička Monika. Představte si, že dýcháte a někdo vám sevře hrudník, plíce "nefungují". Přesně tak se dle svých slov cítí maminka dvou dětí.
Lapáte po dechu, vzduchu se však nedostává. Může se přidat i kašel, se kterým nic neuděláte. Průběh se astmatikům zhoršuje na jaře a na podzim, kdy problémy umocňují také nejrůznější alergeny, například pyl. A právě v tom nejhorším období si nyní musíte obličej chránit nanorouškou nebo respirátorem.
Astma se mi zhoršilo
„Mé astma se za dobu, kdy používám roušku a respirátor, zhoršilo natolik, že musím foukat kortikoidy a ventolin, oboje dvakrát denně. Tělo to prostě samo nezvládá. Přitom ventolin jsem opravdu hodně dlouho nepotřebovala, kortikoidy maximálně jednou za den. Co teď? Nikoho moc nezajímá, že nás to přímo ohrožuje,“ popisuje astmatička Monika.
Zároveň dodává, že nekouří. „Často se setkávám s tím, že lidi řeknou, abych nekouřila, když nemohu dýchat. Prý si mám sáhnout do svědomí. Tak pro všechny ty, kteří absolutně netuší, co je astma, ještě jednou - nekouřím!“
chemické látky, které mají strukturu jako hormony z kůry nadledvin - kortikosteroidy. Jejich účinek je široký. Hlavní využití v medicíně je tlumení imunitního systému na mnoha úrovních. Mohou zablokovat silnou autoimunitní či alergickou reakci, například u astmatu či u atopického ekzému.
Proč my nemáme výjimku?
Faktem je, že výjimky z nošení roušek existují. Nemusejí je mít děti mladší dvou let ani děti v mateřské škole. Za splnění předepsaných podmínek ani sportovci, lidé s duševními poruchami a další. Dále někteří pacienti či zdravotníci, pokud je to třeba k poskytnutí péče.
Astmatici žádnou výjimku nedostali. „Upřímně nevím, co s tím dělat. Řešením je zavřít se doma a nevycházet ven. Ale to samozřejmě nejde dlouhodobě. Naprosto chápu, že někteří lidé jsou od nošení roušek oproštěni. Jen nechápu, proč ne těžcí astmatici,“ dodává Monika.
Co na to odborník?
Podle ředitele České iniciativy pro astma prof. MUDr. Petra Pohunka, CSc., ale není pravděpodobné, že by respirátor nebo rouška sama o sobě vyprovokovala stah průdušek a astmatický záchvat. „Nejsou k tomu jasné důvody. Ale nošení roušek je jistě nezvyk a může být pro někoho vnímáno jako překážka při dýchání. V kombinaci se strachem ze záchvatu to pak může subjektivní dechové potíže vyvolat.“
Odborník doporučuje, aby člověk, který pociťuje problémy, vše probral s příslušným specialistou. „Ověří, zda skutečně dochází objektivně ke stahu průdušek. Provede tedy spirometrii po nějaké době nošení roušky, v době, kdy jsou potíže vyjádřeny,“ vysvětluje Pohunek. Dodává, že ani zvýšení dávkování kortikostreoidu není nic neobvyklého. „V dávce jednou denně je určeno množství pro nemocné s velmi stabilním astmatem, zvýšení může být za určitých okolností jistě potřeba. V každém případě by ale takové změny léčby měly být dělány po dohodě a podle doporučení ošetřujícího lékaře.“
KAM DÁL: Považovat plicní hypertenzi za astma je nebezpečná chyba. Koronavirus smrtelnou nemoc ještě podporuje.
