KOMENTÁŘ: Neúspěšný politik Stropnický šokuje: Svým výrokem nepřímo omluvil jednání Hitlera i Stalina
Matěj Stropnický, toho času neúspěšný politik a bývalý předseda Zelených, zvířil stojaté politické vody svým nejnovějším výrokem: ,,Vy se musíte umět vcítit do bezpečnostních pocitů těch zemí, které jsou na druhé straně," prohlásil v jednom rozhovoru. Jinými slovy ovšem řekl, že tedy je nutno se vcítit do pocitů například Hitlera či Stalina, čímž vlastně Stropnický například obhajuje německé obsazení okleštěného českého státu v březnu 1939 a další invaze či ozbrojené agrese v minulosti.
Matěj Stropnický si připsal na konto výrazný přešlap v podobě šokujícího výroku, v němž nepřímo omlouvá ruskou invazi. V jednom z rozhovorů totiž prohlásil, že se „musíme umět vcítit do bezpečnostních pocitů těch zemí, které jsou na druhé straně.“ Od Stropnického lze s trochou nadsázky očekávat po jeho neúspěšném politickém angažmá v podstatě cokoliv, ale touto větou už překročil rozumnou míru snesitelnosti a současně odhalil, komu v rusko-ukrajinském konfliktu ve skutečnosti nepřiznaně fandí.
Stropnický, který se schovává za neutralitu v konfliktu, ve skutečnosti činí medvědí službu proruské dezinformační scéně, která vyvíjí stále intenzivnější podvratnou aktivitu, což slouží pouze zájmům Kremlu, nikomu jinému.
Stropnického bianko šek Hitlerovi a Stalinovi
Kdybychom si Stropnického zhůvěřilý výrok přeložili do srozumitelného jazyka, musíme druhým dechem dodat, že okupace okleštěného českého státu 15. března 1939 byla v pořádku, protože jsme se přece museli vcítit do pocitů Hitlera, kterého ohrožoval prezident Edvard Beneš svou politikou vůči sudetským Němcům, nebo také do pocitů Stalina, který napadl v roce 1939 Finsko v tzv. zimní válce. Oba vpády tak byly v pořádku a jsou ospravedlnitelné ve světle tvrzení Stropnického.
Stropnického výrok bychom ale také mohli vztáhnout na československý rok 1968, kdy varšavská pětka obsadila naši zemi a kdy bylo rovněž více než nutné se vcítit do bezpečnostních pocitů okupantů a jejich geopolitických zájmů. A tak bychom mohli pokračovat v uvádění četných příkladů dále, vlastně až donekonečna.
Stropnický ospravedlňuje agrese v minulosti, ale i v budoucnosti, protože jim dává bianko šek, legitimizuje je, což je nepřijatelné zvlášť v situaci, kdy Ukrajina svádí statečný boj s ruskými okupanty, kteří objektivně páchají na dobytých územích válečné zločiny.
Proruskost skrývá za neutralitu
Otázkou je, jestli si to Stropnický vůbec ve svém falešném idealismu uvědomuje, nebo tak činí z pohnutek nízkých. Ať tak či onak, jeho výroky už teď vysílají ruské státní televize, jimž bezpochyby velmi dobře v propagandistickém soukolí posloužily. Je nutné v této souvislosti zmínit jednu důležitou věc. Kdo razí ve stále probíhajícím rusko-ukrajinském konfliktu „teorii“ o neutralitě, objektivně tím nahrává nepříteli, v tomto případě Rusku. To platilo v minulosti, platí nyní a platit vždy bude.
Stropnický si už svou stranu vybral, ale nikdy ji nepřizná, na rozdíl od těch, kteří fandí otevřeně Ukrajině a západním silám. Svými tvrzeními nejenže legitimizuje ruskou bezprecedentní invazi, která začala před rokem, ale také všechny nepřátelské vpády, které se odehrály v blízké či dávné minulosti. Čím nás ještě může Stropnický překvapit?
KAM DÁL: Putinův muž Šojgu: Strůjce kultu ruského prezidenta skrývá děsivé tajemství.
