Premiér Fiala plácá nesmysly, říká ekonom. Ukázal na triky, které vláda dělá

Doutnák inflační rozbušky zapálil kabinet Andreje Babiše. Právě on je však nyní nejhlasitějším kritikem vlády přesto, že na počátku všeho byla jeho ministryně financí Alena Schillerová. Faktem ovšem zůstává, že Fialova vláda nemá na snížení inflace téměř žádnou zásluhu. Můžeme ji ocenit snad jen za to, že dál nerozhazuje a nepodniká další a další populistické kroky.

Slova předsedy vlády, že „inflace je jednociferná i kvůli krokům vlády“ tak vyznívají opravdu poněkud komicky. „Když to zjednoduším, tak stávající vláda se chová stejně jako ta předešlá. Pokud by chtěl premiér Fiala krotit inflaci, musel by začít hospodařit s přebytkem rozpočtu. To je nereálné. Pan premiér Petr Fiala by si měl od svých poradců vše nechat znovu vysvětlit,“ kroutí hlavou Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group.

Pomohly ke snížení inflace kroky vlády, jak se pochlubil premiér Petr Fiala?
Ne. Viděli jsme sice snahu přemlouvat ceny potravin, aby nerostly, ale to by mohlo fungovat jen v pohádce a nikoli v reálné politice.

Kdo tedy má zásluhu na tom, že tuzemská inflace konečně klesla pod deset procent?
V první řadě je naprosto směšné, jak se u nás rozhořela diskuse, kdo může za zpomalení růstu cen. Dokud ceny akcelerovaly svůj růst, tak všichni vládní politici ukazovali na centrální banku. Ta prý byla jediným viníkem. Když se situace otočila a inflace začala klesat, tak se najednou k úspěchu hlásí všichni. Takže velmi stručný teoretický pohled: inflace je jev, kdy kvůli růstu peněz v ekonomice rostou ceny. Růst peněz v ekonomice řídí primárně centrální banka. Přispívá k němu ovšem i vláda, a to tehdy, pokud hospodaří s deficitem.

Ale vzhledem k tomu, že má vláda téměř historicky nejvyšší deficit...
... nemohla přispět ke zpomalení růstu cen, jistě. Za zpomalení růstu cen může u nás pouze centrální banka. A teď pozor. Změna úrokových sazeb se v ekonomice projeví v růstu cen se zpožděním 9 až 18 měsíců. Jinými slovy, za zpomalením cen nestojí bankovní rada Aleše Michla, ale jeho předchůdce Jiřího Rusnoka. Nadávat Michlovi za pomalý pokles cen může jen naprostý ekonomický analfabet. Bohužel jich jsou plné sociální sítě.

Premiér Fiala také řekl, že inflaci bude kabinet dál krotit. Co by tedy vláda měla udělat, jaké konkrétní kroky by k tomu pomohly?
Pokud by chtěl premiér Fiala krotit inflaci, musel by začít hospodařit s přebytkem rozpočtu. To je nereálné. Pan premiér by si měl od svých poradců vše nechat znovu vysvětlit. Nerozumí tomu a vypadá trapně, když premiér plácá nesmysly. Za normální situace bych řekl, že by měl komentáře týkající se inflace nechat na ministrovi financí. To ale také není ekonom, tak by to bylo z bláta do louže. Této vládě a obecně celé české politice chybí makroekonomové. Jestli se nemýlím, tak jsou v celé Sněmovně jen dva. Jeden z koalice a jeden z opozice. Bohužel ani ten vládní nemá výkonnou moc.

Vláda říká, že chce ozdravit veřejné finance. Není ale schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard proinflační, protože do ekonomiky přileje velké množství peněz?
Ano, vládní rozpočet je proinflační. Vláda nekrotí inflaci. Jen se veze na vlně, a když se jí to hodí, tak tu kritizuje Českou národní banku, nebo se zase chválí za věci, které nemohla ovlivnit. Je to trapné. Považuji to za uměle vytvořené téma o ničem.

Opozice hlasitě kritizuje jak inflaci, tak boj proti ní, stejně jako konsolidační balíček atd. Je tento „křik“ oprávněný, nebo by opozice měla sklopit uši, protože obrovský dluh vznikal právě za vlády Andreje Babiše?
Když to zjednoduším, tak stávající vláda se chová stejně jako ta předešlá. Předešlá vláda nás výrazně zadlužila. Tato ji následuje v těsném závěsu a dělá to samé. Rozdíl je jen v tom, že růst dluhu už nelze ospravedlnit. Už trvá moc dlouho, a tím pádem je vláda donucena k reformám. Ve skutečnosti ale reformy nedělá. Mluví třeba o reformě penzí, ale to je jen marketingový trik. Vláda dělá jen parametrické úpravy systému, nikoli reformu. Skutečná reforma čeká až na následující vládu.

A co ozdravný balíček?
Je to podobné. Ozdravný by byl, kdyby jeho cílem byl přebytek rozpočtu, a to nebude. Příkladem může být změna DPH. To je naprostý úlet. Po změně sazeb totiž vláda plánuje z daní vybrat méně než nyní. To ukazuje, že změna DPH se dělá jen proto, aby to vypadalo, že se něco dělá. V realitě se ale realizují nesmysly, kterým se dělá jen velká mediální pompa. Je neuvěřitelné, že toto projde parlamentem.

KAM DÁL: Prigožin z okna nevypadne, Putinovi ještě dobře poslouží, říká generál Šedivý.