Propouštění zaměstnanců bez udání důvodu

Odborový předák Josef Středula například uvedl, že to „považuje za jedno z největších ohrožení demokracie, práva na názor, svobody odborového sdružování nebo čehokoliv. Je to prostě jedna z nejnebezpečnějších věcí, jaká by se mohla vůbec přijmout. Jsme jednoznačně proti takovémuto nesmyslnému nápadu.“

Propouštění zaměstnanců je drahé a rizikové

Hlavním motivem pro změny v zákoníku práce je potřeba rozhýbat náš pracovní trh. Jeho zkostnatělost je totiž jedním z důvodů stagnující ekonomiky. Procento nezaměstnanosti v ČR vykazuje stabilně nízké hodnoty a zároveň jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance.

Vysoké náklady spojené s náborem a propouštěním lidí na straně zaměstnavatele tak, jak to řeší momentální zákoník práce, jsou neefektivní. Zaměstnavatelé nechtějí nést riziko pouze sami a často se uchylují ke švarcsystému. Z tohoto důvodu se v návrhu NERVu objevuje i opatření v podobě úpravy zákoníku práce. „Možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu, v rozumné lhůtě s odstupným závislým například na výši odpracovaných let apod.“  V tom se návrh inspiruje v zahraničí, například v Dánsku.

Tento návrh se nejvíce dotýká zaměstnanců a zaměstnavatelů, zeptali jsme se tedy na názor jejich zástupců.

Odborář Samek: Návrhy vycházejí z mylné představy

S návrhy NERVu nesouhlasí místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, který pro Čtidoma.cz řekl: „Návrh opatření NERVu spočívajícího v umožnění propouštění zaměstnanců bez udání důvodu vychází z mylné představy, že usnadnění propouštění zaměstnanců zvýší počet zaměstnanců na trhu práce, kde NERV spatřuje hlavní nedostatek v tom, že ‚firmy nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance‘.“

V této souvislosti NERV tvrdí: „Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v České republice nepropustitelní.“ Neuvádí však, jakým zázrakem se tito zaměstnanci, pokud budou propuštěni „bez udání důvodu“, stanou „schopnými, produktivními zaměstnanci s vysokým výkonem, o které stojí zaměstnavatel především“, popřípadě co s nimi NERV hodlá dělat, pokud se takovými zaměstnanci nestanou.

Inspirace dánským systémem kulhá

Vít Samek se rovněž pozastavuje nad inspirací dánským modelem: „Pro úplnost: v zemích, kde taková možnost existuje (např. často zmiňované Dánsko) náleží propuštěným zaměstnancům výrazně vyšší zabezpečení v nezaměstnanosti než v ČR (až 12 měsíců ve výši předchozího průměrného výdělku, celkem až 24 měsíců) a úřady práce se jim skutečně věnují, pokud jde o zlepšení jejich možnosti uplatnění na trhu práce, ve spolupráci se zaměstnavateli, kteří zaměstnance potřebují. Abychom byli obdobně úspěšní, návrhy NERVu by nemohly být rozpočtově neutrální, ale bylo by třeba výrazně zvýšit veřejné výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti a podstatně zlepšit klientský servis pro propuštěné zaměstnance, který se dnes v podstatě z důvodu velmi omezeného personálního vybavení Úřadů práce a nedostatku prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti omezuje na jejich evidenci a výplatu dávek.“

Nebude to fungovat, vědí odbory

Vít Samek má pochybnosti i o samotném smyslu opatření: „Jen těžko lze předpokládat, že snazší propouštění nažene více produktivním firmám schopné a výkonné zaměstnance méně produktivních firem. Ti mají bez změny zákoníku práce možnost sehnat schopné a výkonné zaměstnance méně produktivních firem nabídkou výrazně lepší mzdy a pracovních podmínek. Koneckonců nic nebrání tomu, tím méně pak zákoník práce, aby takto motivovaný zaměstnanec méně výkonné firmy rozvázal s touto firmou pracovní poměr sám a do více výkonné firmy za touto vyšší mzdou odešel.“

Nástroj masového propouštění?

Zaměstnavatelé tvrdí opak. Vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš k tomu říká: „Nejedná se v žádném případě o nástroj na masové propouštění. Jedná se jen a pouze o doplnění mozaiky zákonných důvodů k propuštění. Je cílen na ty případy, kdy si při propouštění nejste jako zaměstnavatel jist, který jiný důvod lze využít. Nedávno jsem použil příklad „troublemakera“, rozvraceče kolektivu. Jak se jej zbavit? A vůbec nejde o jiné politické názory či barvu vlasů, jak tvrdí odbory.“

Jan Zikeš upozorňuje i na to, že jsou tu i další zákonná ustanovení, která zneužití nově navrhovaného opatření zabrání: „Uvědomme si, že na druhou stranu jsou zde zákonné brzdy v použití tohoto nového ustanovení, musí se odůvodnit, pokud na tom zaměstnanec trvá, lze se obrátit na soud, a pokud na pracovišti působí odborová organizace, je nutný její souhlas. Výpověď může být upravena v kolektivní smlouvě. A vůči některým kategoriím zaměstnanců, jako těhotným, nemocným aj., nemohu tuto výpověď použít vůbec. Dále jsou zde finanční brzdy – je to drahé, jde o 2–3násobky platů. Osobně si myslím, že by částky mohly být ještě vyšší, o všem se jedná. A proč se nehovoří např. o tzv. možnosti vykoupení se z práce? Tedy výpovědi naruby – zaplatím zaměstnavateli násobek platu a mohu odejít.“

Nezbytný předpoklad pro flexibilnější trh práce

Návrhy úpravy zákoníku práce vítají i další zástupci zaměstnavatelů. Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký považuje změny za nezbytné pro flexibilnější trh práce: „Zavedení výpovědi bez udání důvodů, samozřejmě s vyšší kompenzací, resp. odstupného pro zaměstnance je nezbytný předpoklad pro flexibilnější trh práce. Zaměstnavatelé tím dosáhnou větší pružnosti např. při hospodářských cyklech, výkyvech zakázek a jiných změnách, tedy rychlejší adaptace na měnící se prostředí a potřeby. Zaměstnanci, který by dostal výpověď bez udání důvodu, by pak mohlo náležet dvounásobné odstupné.“

Kompromis bude těžký

Návrh na modernizaci zákoníku práce bude zřejmě těžké prosadit. Jak je vidět z vyjádření zástupců zaměstnavatelů a odborů, je mezi nimi zásadní názorový rozdíl. Vláda už je za polovinou svého mandátu a ve zbývajícím čase nás čekají několikeré volby. Je samozřejmé, že takto citlivá věc se stane předmětem vášnivých debat. V předvolebním čase lze očekávat, že i samotné projednání se neobejde bez toho, aby se věcná debata posunula do populistických výkřiků. A opozice si jistě nenechá ujít takovou příležitost k „nahánění“ politických bodů. Ačkoliv je nesporné, že trh práce je nutné rozhýbat, je otázkou, zda bude mít současná vláda sílu potřebné změny prosadit.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Korespondenční volba: jablko sváru