Putinova snaha o návrat impéria: Tady všude Rusko prolilo krev, Ukrajina zdaleka není první

„Konečně kluk,“ měl zvolat Vladimir Putin po narození syna Ivana
„Konečně kluk,“ měl zvolat Vladimir Putin po narození syna Ivana
analýza

Vladimir Putin téměř před rokem rozpoutal válku na Ukrajině a šokoval svět. Ovšem v kontextu některých událostí se o překvapení nejedná. Už vůbec ne, když se podíváme do roku 2008. Už v té době začal Vladimir Putin postupně naplňovat své představy o částečném návratu k vlivu z dob Sovětského svazu. 

reklama

Rozpad Sovětského svazu vnímá současný ruský diktátor jako tragédii. „Přesně tak to je. Podle jeho názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii a od roku 2014 dobře známou situaci na východní Ukrajině a anexí Krymu. Tendence pro znovurozšíření ruského vlivu byly také dlouho patrné z budování celé sítě zásobování Evropy energetickými surovinami, plynem především,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý.

Už Putinovo prohlášení z roku 2005, kdy ve svém projevu litoval rozpadu sovětského impéria, mělo být varovným signálem světu. V následujících letech začal po malých krůčcích realizovat mocenskou nápravu. V podstatě neodvolatelný Putin totiž na Ukrajině neposouvá hranice největší země na světě poprvé. Jaké války rozpoutal za období svého vládnutí? 

Putinovo rozpínání a druhá čečenská válka

V současném kontextu je zahájení války v severním Kavkazu více než zarážející. Vladimir Putin se stal oficiálně premiérem Ruské federace 8. srpna 1999 a ve stejný den se rozběhla masivní vojenská akce, která měla zvrátit vliv separatistického regionu v Čečensku. Po invazi Islámské mezinárodní brigády do města Dagestán se spustila válka, která skončila po necelém roce.

V květnu Moskva dosadila loajální vedení státu a počet obětí se za těchto několik měsíců boje odhaduje mezi 60 až 200 tisíci civilistů a vojáků. Boj separatistů a teroristů ovšem tímto zdaleka neskončil a partyzánská válka pokračovala v mnoha podobách ještě několik následujících let minimálně do roku 2009. První vážný regionální konflikt Vladimira Putina naznačil, že se nejedná o vůdce, který hledá mírové řešení. 

Putin definitivně odhalil karty - válka v Jižní Osetii

Ruská federace v roce 2008 zahájila v Gruzii vojenskou podporu Jižní Osetie pod názvem "operace vynucení míru". Pokus o odtržení Jižní Osetie od Gruzie bylo Putinem interpretováno jako agrese Gruzie vůči jižní části země, a tak začalo masivní krveprolití, které Ruská federace vyhrotila pozemní, leteckou a námořní silou. Jižní Osetie a Abcházie, které v roce 1991 vyhlásily nezávislost, aniž by ji Gruzie uznala, tak nebezpečně připomíná současnou situaci na Ukrajině.

Taktika Ruské federace se tak znovu opakuje. V tomto případě, byť válečný konflikt trval krátce, zemřelo během této krátké doby 850 lidí a dalších 200 tisíc přišlo o své domovy. Ruský vliv je na odtrženém území dodnes. 

Začátek války na východě Ukrajiny

Historie se stále opakuje. Zimní olympiáda v Soči skončila a Ruská federace spouští vojenskou akci, která byla předehrou k tomu, co se na východě Ukrajiny děje dodnes. V roce 2014 se rozhořel konflikt, který je v rámci popisu situace záměrně Ruskem popisován dezinformačně. Válka na Donbase se podle oficiálních zpráv odehrávala mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, kteří byli významně podporováni Vladimirem Putinem.

Popírání účasti ruských vojáků má ovšem své trhliny. Několik zajatých Rusů potvrdilo jejich účast na území Donbasu a vlastně celá rétorika i v současném kontextu odhaluje, jaká byla Putinova tehdejší motivace. 

Putinova anexe Krymu

Dalším dílem do skládačky postupné expanze ruského vlivu se stalo počínání vojenských jednotek v roce 2014. Svržení ukrajinského prezidenta Janukovyče, který byl loajálním spojencem Vladimira Putina, během téměř ročních protestů zvaných Euromajdan, dovedla Ruskou federaci k vojenské invazi a anexi Krymu. Po obsazení klíčových míst na poloostrově zorganizovala improvizovaná Krymská republika referendum, jehož výsledek přisoudil obsazené území Ruské federaci.

Jednalo se tak do té doby o nejviditelnější a nejcitlivější zásah během vlády Vladimira Putina na destabilizaci míru v Evropě. Ukrajina ani západní země světa anexi Krymu neuznaly. Jinak se ale nestalo v podstatě nic. Putin každopádně rozpoutal mezinárodní a diplomatický konflikt, který otevřel novou kapitolu studené války. Putinova invaze na celé území Ukrajiny tak byla vyústěním mimo jiné i liknavosti Západu a poklonkování ruskému režimu. Konec Putinova vládnutí v Rusku bude pravděpodobně neslavný. I když bude cestou svých propagandistických kanálů říkat něco jiného. Čeká ho stejné zapomnění jako Gorbačova,“ pokusil se předpovědět generál Šedivý pro Čtidoma.cz.

Zdroje: Prima Zoom, Česká televize

KAM DÁL: Hlášení pro naše dezinformátory: Ukrajina se brání, neútočí. Jsou potřeba zbraně, ne čepice

https://www.ctidoma.cz/clanek/publicistika/putinova-snaha-o-navrat-imperia-tady-vsude-rusko-prolilo-krev-ukrajina-zdaleka-neni-prvni-72234
reklama
#politika #analýza #Vladimir Putin #válka #Ukrajina #diktátor #Sovětský svaz #Jiří Šedivý
reklama

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.