Souboj o krále českých dezolátů: Expert rozebral Rajchla, Babiše a Okamuru

Demonstrace proti vládě jsou stále častější. „Od 90. let nikdo neřešil problémy s exekucemi, růstem ghett, ani zvětšující se rozdíly mezi velkými městy (zejména Prahou) a regiony. Existuje spousta nešťastných lidí a dezinformátoři mají žně. Začalo to islamisty, pokračovalo covidem a nyní válkou na Ukrajině. Systém spoustu lidí zklamal,“ řekl Čtidoma.cz politolog Jan Charvát.

Babiš, Okamura, anebo Rajchl?

Semínko nespokojenosti bylo dle Charváta zaseto před mnoha lety. Dezinformační scéna postupem času rostla, až se z ní stalo pichlavé roští, se kterým si nevíme rady. Čas od času se objeví samozvaní mesiáši a „zachránci“, kteří se tváří, že mají řešení na všechny problémy světa. Přitom jen přilévají olej do ohně. Andrej Babiš a Tomio Okamura nejsou jediní, jsou však nejviditelnější. K nim se teď přidal lídr hnutí PRO Jindřich Rajchl s ambicí prolhat a „promlžit“ se až do parlamentu.

Babiš, Okamura, Rajchl. Kdo z nich je tedy králem českých dezinformátorů? Exkluzivně pro Čtidoma.cz tyto tři pány rozebral Petr Vojnar, expert na komunikační dovednosti. Nutno říct, že je nehodnotí pohledem politologa či odborníka na extremismus, ani z hlediska obsahu. Všímá si jak působí, vystupují, jejich mimiky, gest, postoje atd. „Ve společnosti, ve které je 16 % obyvatel funkčně negramotných, což je cílová skupina těchto falešných proroků, je totiž daleko nebezpečnější, jak věci říkají, než co říkají,“ má jasno Vojnar,

Jindřich Rajchl – jako silný vůdce

První dojem
Působí na první dojem sebevědomě, zdravě, silně, energicky, odhodlaně. Tedy dojmem lídra, vůdce, který ví co chce a dokáže se postavit za slabší, za druhé. Jedinou vizuální vadou na kráse je jeho tvář zjizvená zřejmě silným akné v období dospívání či neštovicemi z dětství. Paradoxně to však může působit dojmem válečníka či osobnosti ošlehané „ranami života“, které úspěšně zvládl. V někom zase evokuje drzého uličníka z ulice.

Postoj/gesta
Postoj má silný, sebevědomý, na vystupování před kamerou či na veřejnosti je zvyklý. Je klidný, vyrovnaný. V případě potřeby dokáže přitvrdit a pevným hlasem burcovat dav či diváka. Umně používá dynamické konsonanty. Gesty vhodně doplňuje slova, v klidném „státnickém“ projevu klidnými, při tvrdší rétorice pak naopak silnými a autoritativními. Nikdy však nesklouzává k hysteričnosti či afektu. Zvednutá brada značí nebojácnost a výzvu k boji. Na druhou stranu to však může signalizovat nadřazenost a aroganci.

Mimika/oční kontakt
Mimiku má klidnou, příjemnou a jeho šibalský úsměv může působit jako známka toho, „kdo ví víc“. Oční kontakt udržuje jistý a pevný, v případě televizních pořadů nesklouzává do stran či netěká po místnosti.

Vitalita
Kromě mírné nadváhy působí zdravě.

Reakce/pohotovost
Reaguje pohotově, mluví plynule, kontinuálně, nenadužívá přirozenou a logickou slovní vatu. Naproti tomu využívá širokou slovní zásobu a orientaci v historických událostech, které podává natolik jistě, že pokud druhá strana nemá stejné penzum znalostí, může nabývat dojmu, že pan Rajchl mluví pravdu a ví, o čem mluví. Umí pracovat s dynamikou řeči.

Rétorika
Technická rétorika je jeho jediným slabším místem, ale i tak je lepší než rétorika 90 % české populace. Což může být opět výhodou vzhledem k jeho zájmům. Na jednu stranu má vyšší standard, takže působí učeně, ale zároveň si zachovává určitou hovorovost, neškrobenost a „nekvalitu“, která může v obecenstvu vyvolávat dojem „je jeden z nás.“ Má kvalitní přednes, mluví po smyslu, plynule, kontinuálně, správně klade důrazy.

• Celkový dojem

Působí jako odhodlaný, silný, vůdce, který je připraven bojovat a nebojí se přijmout ránu. Disponuje řečnickou kvalitou ke strhávání davů a dobrou slovní zásobou a znalostmi, které umně ve svých projevech využívá.

Tomio Okamura – „japonská“ záhada

„Zcela upřímně, Tomio Okamura mi byl z expertního hlediska vždy záhadou. V relativně rasistické české společnosti vždy dokázal přitahovat ty radikálnější části, které bývají nejméně otevřené a shovívavé,“ vysvětluje pro Čtidoma.cz Vojnar.

Podle experta patří Tomio Okamura na české politické scéně z těch exponovanějších jmen z hlediska komunikačních dovedností k nejhorším. „Poloviční Japonec s vadou řeči (sykavky), shrbeným postojem, drmolivým projevem (velká rychlost, nekvalitní artikulace, tzv. „líná huba“), sklonem ke „kolovrátkovitosti“ i k neskrývané demagogii. Jeho sebereflexe je nulová, přesto je již delší dobu lídrem jedné z pěti největších stran v zemi.“

• Celkový dojem je podle Vojnara zřejmý: „Působí nevyrovnaně, vystupuje často afektovaně, je vztahovačný, často netaktně skáče ostatním do řeči, má nedůvěryhodnou řeč těla, očnímu kontaktu se často vyhýbá, mimika je kvůli podočním váčkům tzv. „padlá“, nezdravá.“

Andrej Babiš – vůdce i psychopat

První dojem
Patří mezi nejznámější tváře celé české politiky. A také nejrozporuplnější. Na první dojem totiž na jednu polovinu národa působí jako úspěšný, sebevědomý, silný vůdce, který všechno zařídí, s nikým se nepáře, nikoho se nebojí. Na druhou polovinu zase jako lstivý, všehoschopný, hysterický, arogantní psychopat, který pro své dobro a svoji peněženku udělá cokoliv, bez ohledu na druhé i celý český národ. Obě strany bohužel mají kus pravdy. Má v sobě obě dvě „bytosti“, mezi kterými často přepíná. To činí vědomě a plánovaně, pokud je to potřeba a je to pro něj profitabilní, anebo neplánovaně a afektovaně, když je konfrontován s nepříjemnými skutečnostmi, je zahnán do kouta, případně usvědčen ze lži.

Postoj a gesta
K tomu výše uvedenému „přepínání” používá buď klidná, stoická, minimalistická gesta, nebo afektovaná, emocemi řízená gesta teatrální. Postoj či posed má odpovídající svému věku. Když se vrátíme k prezidentských debatám, ve studiích seděl či stál relativně pevně (kromě diskuse v České televizi). Při chůzi se však často hrbí, což odpovídá zanedbávanému odpočinku a tomu, že se nikdy moc nevěnoval sportu. Nemá funkčně vybudovaný tzv. stabilizační core. Hlava mu při proslovech padá většinou doleva dolů.

Mimika a oční kontakt
Oční kontakt neudržuje prakticky nikdy. S moderátory, kamerou, ani oponenty. To je naprosto signifikantní jev neupřímnosti, nadřazenosti, pohrdání, arogance a bohorovnosti. Mimika se mu mění (viz předchozí rozbor postoje a gest) dle toho, která „osobnost“ v danou situaci zrovna dominuje či přebrala vedení. Od milé, sympatické, pozitivní, usměvavé přes mučednickou až po vzteklou, urputnou, arogantní, povýšeneckou, zlou.

Vitalita
I přes svůj neuvěřitelně nabitý program vypadá stále v dobré kondici a zdravě. Jeho nespornou výhodou je to, že k regeneraci potřebuje minimum spánku, energií ho dobíjí právě neustálá činnost a aktivita.

Reakce a pohotovost
Na otázky reaguje pohotově, vždy má odpověď, umí si vzít a udržet slovo i za cenu toho, že nemluví k tématu. Často obviňuje, napadá či uráží své oponenty, rád používá „ich formu“, zveličuje, nadsazuje svoji roli ve společnosti a politice. Je vysoce asertivní. Pokud uzná, že je to pro něj výhodné, dokáže si udělat legraci sám ze sebe, použít sebeironii a s hraným nadhledem shodit některé své absurdní, hloupé či až trapné mediální výroky. To vše může symbolizovat, že patří mezi tzv. klinické psychopaty, kteří se primárně vyznačují naprostou absencí studu, empatie, respektu a úcty ke svému okolí. Tito lidé nedokáží uznat chybu, ostatní berou jen jako prostředek ke splnění vlastních potřeb, litovat dokáží jen sami sebe. Účelově využívají či zneužívají lži a své okolí za cenu jakýchkoliv prostředků či „ztrát“ na druhé straně. Viz Babišova přísaha na jeho děti v kauze Čapí hnízdo.

Rétorika
Babišova česko-slovenština nedodržuje a neobsahuje prakticky žádné primární atributy technické rétoriky, často mluví nesouvisle, nesmyslně, nepřehledně. Nezřídka staví věty v reálném čase společně s myšlenkou, což je dáno akutním generováním hesel (to se často děje při lhaní). Věty pak nedávají žádný ucelený význam.

• Celkový dojem

Celkově Andrej Babiš působí jako schopný manažer a vůdce, sebejistý, úspěšný šéf, kterému stačí v jakýchkoli volbách jen hodit hlas – a on už se o všechno postará. Na lidi, kteří nechtějí rozhodovat a přijímat zodpovědnost za svůj život, může působit jako „cool“ a frajer. Na druhou stranu však také jako sebestředný, arogantní, hysterický, prolhaný a všehoschopný „diktátor“.

Zdroje: redakce, Jan Charvát, Petr Vojnar

KAM DÁL: Kdy Feri mlží a kdy říká pravdu? Expert na komunikaci rozebral jeho chování u soudu.