Virus ptačí chřipky H5N1 mutuje a přizpůsobuje se. Přenáší se i na člověka
Šíření vysoce patogenního viru ptačí chřipky H5N1 mezi zvířaty je bezprecedentní a bylo zjištěno na všech kontinentech (kromě Oceánie). Decimuje populace zvířat, zaznamenaný je i přenos na člověka. Globální oteplování viru svědčí, přizpůsobuje se a mutuje. „Už dnes je to problém. A do budoucna může být ještě větší, přenosů na člověka bude přibývat. Vzpomeňme si na pandemii covidu, co s námi udělala,“ řekl pro Čtidoma.cz MUDr. Jaroslav Pečenka.
Stále více odborníků se přiklání k tomu, že za vznik nových variant H5N1 a jejich rychlé šíření může změna klimatu. „Mohou za to teplejší zimy a dřívější nástup jara. Některé patogeny tak mohou lépe přežívat, mírná zima jim v podstatě neublíží. Navíc se pak samozřejmě snadno šíří. Také větší vlhko hraje zásadní roli. Chřipkové viry kvůli tomu fungují v ptačím trusu a kontaminované vodě,“ vysvětlil MUDr. Pečenka.
Přenos ze zvířat na člověka
Jednoduše řečeno, šíření chřipkových virů po celém světě je závislé na tom, jestli tyto viry přežijí dostatečně dlouho na jednom místě, aby se pak mohly rozšířit jinam. A změna klimatu jim „hraje do karet“. Nedávné případy přenosu z drůbeže a z dobytka na člověka podtrhují hrozby, které tyto viry představují.
„Pokud H5N1 nezačneme řešit včas, do budoucna to může být opravdu velký problém. Měli jsme globální pandemii covidu a člověk by řekl, že jsme se jako lidé poučili. Bohužel to tak ale v mnoha případech není. Nemá smysl panikařit ani zbytečně strašit. Ale H5N1 může nadělat stejnou paseku jako covid, možná i větší.“
Zásadní jsou vodní ptáci
Virus H5N1 je schopen infikovat více než 350 druhů ptáků a téměř 60 druhů savců. Zásadní roli hrají vodní ptáci. Běžně jsou totiž bezpříznakovými přenašeči, mohou však infikovat jiné druhy (včetně savců) podél svých migračních tras. Tento globální přenos umožňuje šíření nemoci a neustálé přizpůsobování genetiky a virulence viru. Organizace spojených národů to nazývá „globální pandemií zoonotických zvířat“.
Virus se přizpůsobuje
Alarmující je, že důkazy naznačují, že změna klimatu reálně ovlivňuje vznik zoonotických virů, jako je právě H5N1. „Problém je, že kvůli globálnímu oteplování se mění způsoby migrace ptáků i jejich trasy. Nemoc se tak dnes objevuje ve zcela jedinečných oblastech a přizpůsobuje se,“ uvedl MUDr. Pečenka. Genetika viru H5N1 se od doby, kdy byl poprvé detekován v Číně v roce 1997, totiž výrazně vyvinula.
Není to tak dávno, co byl virus H5N1 detekován v polárních oblastech. Máme už také první potvrzený případ úmrtí ledního medvěda na H5N1, ten byl zaznamenán na Aljašce v roce 2022. Na Antarktidě pak kvůli viru ve velkém umírají tuleni a další zvířata. A jen ve Spojených státech zemřely více než tři miliardy ptáků kvůli nebezpečnému viru, ať už přímo, nebo nepřímo, nákaza se objevila i u skotu, alpak, koz atd. A letos byl virem infikován zemědělec v Texasu. Tyto případy naznačují, že H5N1 se adaptuje.
Zdroj: autorský článek s využitím uvedených zdrojů
KAM DÁL: Smrtící bazén: Cokoli spadne na dno oceánu, živé už nikdy nevyplave.
