Otevřená zpověď režiséra Sedláčka. Pandemie začala s adrenalinem, dnes je to spíš smradlavá tekoucí břečka
Jedním z nejpostiženějších oborů během pandemie koronaviru je bezpochyby kultura. Zavřená kina, divadla a hudební kluby jsou realitou dneška a východisko je v nedohlednu. Filmový režisér Robert Sedláček se rozpovídal o tom, jak dnešní svět nové pandemické byrokracie vnímá jako jeden z předních autorů zdejší kinematografie.
Česká televize na svých webových stránkách pro televizní kanál ART spustila sérii delších rozhovorů s osobnostmi české kultury. Jako první se v téměř dvacetiminutovém rozhovoru objevil režisér Robert Sedláček, kterého známe jako autora televizní série o našich historických meznících v projektu České století, ale také z hraných filmů jako Pravidla lži, Rodina je základ státu, Největší z Čechů či Jan Palach.
Sedláček se nikdy nebál vyjadřovat svůj názor na společenskou a politickou situaci, což v tomto rozhovoru dokazuje. “Už ani nevím, jestli jsem unavený či otrávený, nějak mi to splývá,” vysvětluje pro čt Art režisér.
Mobilizace
“Ten vývoj pandemie začal adrenalinem, člověk chtěl ochránit rodinu, pomáhat v té “válce” a získávat i nové impulzy i pro tvorbu. Později se to však všechno vyvinulo v takovou tekoucí břečku. Katastrofy se nekonaly, ale těžké okamžiky ano,” popisuje Sedláček, jak prožíval vývoj pandemie od března minulého roku.
“Z této situace také vyplývá, že té domnělé první linii politiků, epidemiologů se moc líbí a cítí se být nepostradatelní. Jen doufám, že se jim ta moc brzy vezme. Doufám, že nebudeme čekat na 42. mutaci viru,” vysvětluje Sedláček.
“V současné době se nedá bojovat, když jdete žádat o nějaký grant, tak tam sedí dvacet zafačovaných borců, z kterých vidíte jenom oči, nevíte, kdo je kdo, a rybím obličejem na vás koukají z monitoru. Těm byrokratům kultury se to líbí, rozhodovat od monitoru, protože je to zbavuje nepříjemného setkání s osobou žadatele.”
KAM DÁL: Podivná smrt nejslavnějšího evropského zpěváka. Falco se údajně záměrně naboural s autobusem
