Archeologové a experti na vůně namíchali parfém z dob Kleopatry, základem je myrha
Tým archeologů a expertů na vůně namíchal parfém, který podle nich mohla používat egyptská královna Kleopatra a který byl v prvním století před naším letopočtem tehdejším chanelem číslo pět. Připomenout si můžeme legendu, podle které Kleopatra při návštěvě Marca Antonia v Tarsu napustila nachové plachty své zlaté lodi parfémem, aby byl cítit dlouho před vplutím do přístavu.
Recept na parfém je výsledkem deset let trvajícího archeologického průzkumu archeologů Havajské univerzity na nalezišti severně od Káhiry ve městě Tall al-Timai (Thmuis), které leželo v deltě Nilu a založeno bylo přibližně v roce 4500 před naším letopočtem. Právě z této oblasti pocházely dva nejznámější parfémy starého světa.
Archeologové tam v roce 2012 našli zřejmě pozůstatky staré výrobny parfémů s malými skleněnými flakónky a keramickými amforami. V amforách sice žádná vůně nezůstala, ale našly se tam suché zbytky, které vyjevily některé ingredience.
Základem je myrha
Vědci z Havajské univerzity Robert Littman a Jay Silverstein s výsledky svého výzkumu seznámili experty na egyptské parfémy Doru Goldsmithovou a Seana Coughlina, kteří se pokusili napodobit parfém z Thmuisu za pomoci receptů ze starořeckých farmaceutických knih a dalších textů.
Základem vůně je myrha, kterou doplňují kardamom, olivový olej a skořice. Výsledný parfém je méně tekutý a lepivější než současné vůně a má konzistenci téměř jako olivový olej. Má silnou kořenitou vůni. "Je úžasné cítit vůni, kterou 2 000 let nikdo necítil a kterou možná nosila Kleopatra," řekl Littman cestovatelskému magazínu Atlas Obscura.
Parfém k navonění mumie
Kalifornská voňavkářka Mandy Aftelová, která v roce 2005 pomáhala znovu vytvořit parfém, který byl použit k navonění dětské mumie, ale soudí, že Kleopatra nejspíš měla vlastní výrobnu parfémů a svou vůni "na míru". "Myslím, že nikdo s jistotou neví, co používala," dodala Aftelová.
Kleopatra byla neobyčejně krásná egyptská královna, pocházela z řecko-egyptské dynastie Ptolemaiovců. Římský vůdce Gaius Julius Caesar, kterého okouzlila, ji učinil královnou. Po Caesarově smrti jí podlehl Marcus Antonius, Caesarův nástupce. Antonius kvůli Kleopatře opustil svou ženu Octavii a vyprovokoval boj o kontrolu nad Římem s jejím bratrem Oktaviánem. Ten se roku 31 před naším letopočtem utkal s Antoniem a Kleopatrou v bitvě a zvítězil. Poražený Antonius se zabil a Kleopatra také spáchala sebevraždu, pravděpodobně se nechala uštknout jedovatým brejlovcem egyptským.
