Archeologické nálezy s otazníkem. Bájná Atlantida či kresby v poušti jsou nevyřešenou záhadou
Kdo viděl sérii filmů s Indianem Jonesem, určitě si každý rozvinul ve své fantazii touhu po dobrodružství. Být na stopě archeologické záhadě je lákavé a mnohdy také nebezpečné. Odhalovat zaniklá města a civilizace, objevit skryté poklady a hlavně vysvětlit to, co se zatím nikomu nepodařilo. Existuje bájná Atlantida? Co znamenají monumentální pouštní kresby?
Archeologie je spíše obor pro trpělivé dobrodruhy. Oprašovat naleziště, evidovat každý úlomek a nekonečné hodiny studovat v knihovnách a archivech, jak staré jsou drobné nálezy. Indiana Jones je prostě jen jeden a navíc filmový scénář je zcela pochopitelně vzdálen realitě. Někdy se však objeví místa, která způsobí hotovou senzaci. Další ale stále čekají, až bude jejich existence potvrzena či vysvětlena. Jaké jsou největší nevyřešené archeologické záhady?
Poušť Nazca
Začneme možná tou úplně největší záhadou. Až 300 různých obrazců na náhorní plošině jihoamerické Peru fascinuje a vyvolává mnoho nezodpovězených otázek. Pravděpodobně je vytvořili indiáni z kultury Nazca někdy před 2800 lety př. n. l.
Je o nich však minimum informací, takže jejich význam je spíše plný dohadů. Obrovské rozměry úžasných obrazců nemohli v žádném případě vidět tak, jak je dnes vidíme my. Spekuluje se, že si mohli indiáni vyrobit primitivní balón či velkého draka, ale to je velmi nepravděpodobné. Vyobrazena jsou zde převážně zvířata, ale také lidské postavy a abstraktní spirály.
O tom, k čemu slouží, se dodnes jen spekuluje. S největší pravděpodobností šlo o poctu bohům, nebesům či jiné duchovní sféře. Vznikají také konspirační teorie, které operují s myšlenkou, že obrazce mohli vytvořit mimozemšťané. Jiná vysvětlení hovoří o astronomickém kalendáři či o soustavě zavlažovacího systému. Jasno však stále není, a tak je tento div dodnes neobjasněn.
Göbekli Tepe
Archeologové žili dlouho v jednoduché a pochopitelné představě, že se lidé usadí na nějakém zemědělsky výhodném místě a zde začnou pracovat na budování svého pevného obydlí. Až postupem času se k tomu připojují chrámy a jiné náboženské stavby. Podobně se lidé usazovali 8000 let př. n. l. V roce 1994 však archeologové objevili nález, který celou tuto teorii radikálně mění.
V turecké vesnici Gobekli Tepe byly totiž objeveny pozůstatky chrámu starého více jak 10 000 let př. n. l. V tuto chvíli se tak jedná o bezkonkurenčně nejstarší chrám na světě. Otevřela se tak otázka, zda lidé nejdříve nepostavili chrám jako symbol nalezeného území, kde chtějí zůstat a osídlovat.
Sám chrám budí zvědavost a fascinaci díky velkému počtu pilířů, na kterých jsou vyobrazena zvířata. Podle archeologů měli být tvůrci chrámu polokočovní lovci, kteří ještě vůbec neznali zemědělství.
Mnoho sloupů, mnoho otázek, ale minimum odpovědí. Jedná se však o jedno z nejvzácnějších míst na světě.
Bájná Atlantida
Existuje vůbec legendární kontinent s názvem Atlantida nebo jde jen o záměrnou fikci, kterou přivedl na svět řecký filosof Platón? Tato otázka trápí tisíce lidí na celém světě. Mělo jít o vyspělou civilizaci, kterou v roce 9600 př. n. l. zničila mohutná přírodní katastrofa. Dodnes se hledá její poloha, spekuluje se, o jak progresivní šlo společnost, ale existuje jen jeden zdroj informací, z kterého se vychází a tvoří miliony různých teorií.
V Platónových spisech autor zmiňuje popis kultury zdejší společnosti, státní zřízení, ale také polohu. Údajně měla ležet v místech, za Gibraltarským průlivem. Řekové však tehdy za tzv. Herculovými sloupy vnímali oceán, který obepíná tři kontinenty. Atlantida tak mohla ležet kdekoli mimo Středozemní moře. Spekulací o možné poloze je mnoho.
Někteří archeologové se upínají ke Krétě, jiní ke Kubě, další k Sardinii, Maltě, v Irsku či v Karibiku. Zásadní nedostatek stále chybí a tím je jakýkoli archeologický nález, který by její existenci vůbec potvrdil. Atlantida tak stále zůstává legendou, která není opřená o žádný vědecký nález.
