Původ českých vulgarismů často překvapí. Dokonce i u těch nejsprostších slov
Každého někdy popadne negativní záchvat emocí a v té chvíli ze sebe chrlí jedno sprosté slovo za druhým. I ten nejslušnější člověk alespoň jednou za život nadával jako dlaždič. Vulgarismy už se staly zcela běžnou součástí našeho jazyka. Kde se vzaly nadávky a co původně slova, u kterých se někdy můžeme začervenat, doopravdy znamenala?
Společnost obecně sprostá slova pokládá za nevhodná v jakémkoliv použití. Dohoda o veřejné slušnosti má ale mnoho trhlin, které se projeví v momentě, kdy vybublá vnitřní napětí nebo někomu potřebujete od plic vynadat. V tu chvíli se na nevhodnost vulgarismů většinou zapomíná. Vývoj českého jazyka však ukazuje, že ne vždy měla slova vulgární smysl.
Není pták jako pták
České vulgarismy nejčastěji čerpají z tematických okruhů, jako je sexuální chování, vylučování stolice, močení nebo připodobnění ke zvířatům. Metafory, které se týkají zvířecího světa, se často vztahují k vlastnostem konkrétního zvířátka. Vznik nadávky prase odkazuje na život ve špíně, kde je puch a nepořádek. Vulgární pojetí slova kráva souvisí s menší inteligencí a neobratností.
Čeština ve vulgárním slovníku často využívá slova, která je možné používat i v běžné řeči a neznamenají nic sprostého. Označení pro penis zlidovělo ve znění pták. Opačně vznikla nadávka kokot. Ta má své kořeny v citoslovci ko-ko a původně se tak označoval kohout. Zvířecí říše byla ve vytváření nadávek velice inspirativní. Těžko si dnes můžeme představit běžnou komunikaci mezi muži, aniž by se objevilo oslovení ty vole.
Babička šuká po pokoji
Další častou kategorií vulgarismů jsou slova, která časem změnila svůj význam. Božena Němcová a Jaroslav Hašek ve svých knihách používali slovo šukat v původním významu, který znamená pohyb po malém prostoru. Dnes slovem šukat označujeme pohlavní styk.
Stejnou proměnou prošlo i slovo mrdat. Původní význam znamenal rychlý pohyb. V kategorii vulgárního označení pohlavního styku ještě zůstaneme. Slovo šoustat se v češtině původně používalo pro označení kývavého pohybu nebo vrtění.
Zcela speciální je historie slova píča. V Čechách bylo v minulosti běžné označovat tímto slovem sýkorku a v Praze malý dámský klobouk. Možností, odkud se slova píča a píčovina prosadila do českých vulgarit, je víc. Jedna z indicií hovoří o citoslovci, které popisuje močení, tedy pí. Případně může inspirace pocházet z francouzštiny, kde se označení pro kočku, číču a kočičku – la petite chatte – zvukově podobá českému vulgarismu.
Ty jsi pěkná děvka
Velká část vulgarit v českém jazyce vychází z převzatých cizích slov. Slovo kunda pochází z německého slova kunt, které označuje dámské pohlaví. Čeština však v minulosti podobné slovo využívala při křtění a oslovování dívek na Kladsku a Valašsku. Takové staročeské hovno se původně vztahovalo ke slovu hovado a k hovězímu dobytku obecně. Už v té době se tímto slovem běžně označovalo kravské lejno.
Vývoj českého jazyka někdy posune význam slov velmi radikálně. V minulosti bylo normální používat slovo děvka jako oslovení dívky a služebné. Říci „Ty jsi ale krásná děvka!“ bylo zcela běžné. Dnes by místo úsměvu přišla facka.
Český jazyk je stále živý organismus a v budoucnu čeká lingvisty a jazykovědce mnohé nečekané překvapení. Nemůžeme si být jistí, že dnešní slova jednoho dne nebudou tou nejtvrdší nadávkou. V dnešní době plné zkratek, jako je například WTF, lze předpokládat, že zásadní vliv na vývoj českého jazyka a nových vulgarismů bude mít hlavně anglický jazyk.
Zdroje: czechency, stoplusjednicka.cz, g.cz, rodina.cz, historik Jakub Sviták
KAM DÁL: Psychopat ji osm let věznil v jedné místnosti. Dívka měla být jeho panenkou.
