Chcete umřít na pouti? Naše horská dráha je tu pro vás
Nasedáte na pouťovou atrakci a loučíte se s rodinou. Víte totiž, že na konci téhle horské dráhy budete celkem jistě mrtví. Je to šílené? Ano, to jistě je, ale třeba by to mohla pro někoho být zajímavá volba, jak si zkrátit například utrpení způsobené těžkou nemocí. Jde o cestu na onen svět s euforií a elegancí, jak tvrdí její stvořitel.
Jako bychom to slyšeli: Další prodloužené jízdy na našich atrakcích! Kupujte vstupenky na pokladně! Kdo nepojede, prohloupí! Jenomže tahle atrakce je jiná – doslova ve všem...
Nehody se stávají
Na pouťových atrakcích už došlo k mnoha úrazům, a to dokonce i smrtelným. S jistotou lze ale říct, že nikdo, kdo si kupoval na pár zábavných chvil vstupenku, nechtěl právě v tu chvíli zemřít. To horská dráha od Julijonase Urbonase je docela jiný kalibr. Je totiž navržená tak, aby jízdu na její bezmála sedmikilometrové trati nikdo nepřežil.
Trocha euforie v poslední vteřině
Zatím jen hypotetická horská dráha, nazvaná pracovně Euthanasia Coaster, je navržená speciálně pro lidi, kteří se rozhodli pro asistovanou sebevraždu, ale nechtějí zemřít jen tak v nemocnici nebo doma na lůžku. Proč si v poslední chvíli svého života neužít ještě trochu toho adrenalinu a euforie?
Poslední modlitba a pak hurá na onen svět
Každého samozřejmě zajímá, jak by měl takový vynález fungovat. Podle jeho strůjce jde o dráhu, která svými odstředivými silami, působícími na pasažéra, zkrátka vyvolá smrt. Je logické, že jde o konstrukci určenou jen pro jediného „cestujícího k smrti“. Ten nasedne do speciálního vozíku a nechá se vyvézt do nejvyššího bodu dráhy, tedy do téměř půl kilometru nad zemí. V tu chvíli se vozík zastaví a je jen na dotyčném člověku, jak dlouhou dobu bude potřebovat k rekapitulaci svého života, rozloučení se se světem a třeba i pro krátkou poslední modlitbu. Jakmile je připraven, stačí zmáčknout jediné tlačítko a cesta na onen svět rychlostí přes 350 kilometrů v hodině může začít.
Euforická ztráta vědomí
Jakmile by se vozík dole dostal do první smyčky, hrudník by se stlačil natolik, že by vytlačil všechen vzduch z plic, zásobování mozku kyslíkem by se omezilo na minimum. Následovat by měla ztráta vědomí, tentokrát ale provázená pocitem euforie, kterou takový stav dokáže vyvolat. V dalších a dalších smyčkách na dlouhé, rychlé cestě ze života se pak již bez vědomí cestujícího odkrví další a další orgány, a jak umělec předpokládá, na konci dráhy prakticky není možné, aby dotyčný ještě dýchal.
Pod lékařským dohledem – ale proč?
Životní funkce klienta takové děsivé horské dráhy by prý sledovaly po celou dobu speciální přístroje. Otázkou je proč, když stejně není možné předpokládat, že by do procesu mohl v jeho průběhu kdokoliv zasáhnout. Co by se vlastně stalo, kdyby na konci téhle smrtonosné dráhy cestující přece jen ještě žil? „Vždycky je možné dráhu absolvovat ještě jednou,“ šokoval odpovědí na takový dotaz vynálezce.
Naštěstí je to zatím jen nápad
I když sám Julijonas Urbonas chápe, že je jeho nápad jen něčím, co lze zařadit do mezery mezi kategorie futurismu a čistého sci-fi, chtěl podle svých slov otevřít diskusi o dalších možnostech dobrovolného odchodu ze světa. A to se mu jistě podařilo. Kdo je vlastně Julijonas Urbonas? Jde o umělce, který je v současné době docentem na vilniuské akademii umění v Litvě. Trochu děsivě ale vyznívá informace, že v minulosti řídil sovětský zábavní park v litevském přístavním městě Klajpedě. Nabízí se myšlenka, co by se asi dělo, kdyby byl šéfem takového areálu i dnes...
Zdroje: allthatsinteresting.com, en.wikipedia.org, popularmechanics
KAM DÁL: Milující syn zastřelil otce. Prý to ale udělal pro jeho dobro, důvod vše vysvětluje.
