Rotace Země nebyla vždy tak konzistentní, jak to známe dnes. „Před hodně, opravdu hodně dlouhou dobou byl pozemský den zásadně kratší. Například před zhruba miliardou let trval ‚náš‘ den pouhých devatenáct hodin,“ podotkl Karásek s tím, že nejdůležitější roli v tom hrají slapové interakce s Měsícem.
Proč Země nespadne na Měsíc a naopak?
A o co tedy jde? O to, že Měsíc a Země se vzájemně přitahují a zároveň obíhají kolem stejného těžiště, které se nachází asi 1800 kilometrů pod zemským povrchem. Na Zemi způsobuje gravitační přitažlivost Měsíce „vyboulení“ oceánů jak na straně nejblíže Měsíci, tak na straně nejvzdálenější od Měsíce. To vytváří přílivy nebo naopak odlivy.
Samozřejmě naše planeta ve skutečnosti není hladká koule, takže příliv a odliv je také ovlivněn přítomností kontinentů, tvarem Země, hloubkou oceánů na různých místech a dalšími faktory. „Když to ještě víc rozvedeme, vlivem výše popsaného oběhu na Zemi působí odstředivá síla, která směřuje pryč od Měsíce a přesně vyrovnává jeho přitažlivou sílu. Díky tomu naše planeta nespadne na Měsíc a naopak,“ vysvětloval Karásek.
Den byl kratší, ale také delší
Země v důsledku slapových jevů zažila různá období, pokud jde o délku jednoho dne. Na začátku historie naší planety mohla být rotace Země dokonce kratší než 10 hodin. „Do Země narazila planeta velikosti Marsu a v podstatě ji roztočila. Zároveň se ulomila část, ze které vznikl Měsíc. A jeho slapové účinky Zemi zase zpomalily,“ doplnil Karásek.
Avšak rychlostí, jakou se Měsíc od nás vzdaluje – asi 3,78 centimetru – by se naše planeta měla zpomalit až do bodu, kdy budou pozemské dny trvat šedesát hodin. V historii Země se ale už stalo, že byl den delší než 24 hodin. I když jen o několik milisekund v důsledku jemných změn roztaveného jádra planety, oceánů nebo atmosféry.
Rotace Země je ve skutečnosti důkazem příběhu o jejím planetárním původu. Jak rychle se planeta otáčí, je určeno tím, jak vznikla, když se ve vesmíru spojil prach, kameny a plyn, které kroužily kolem Slunce v protoplanetárním disku. „Jak se tyto kusy srazí, podle toho se planeta otáčí. Představte si, že držíte láhev. A používejte stále větší sílu. Co se stane? Láhev se bude rychleji otáčet,“ dodal Karásek.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Německá stíhačka Fw 190 byla postrachem RAF, než s ní zmatený pilot přistál v Anglii. Při akci přišli Češi o velitele.
