Gigantický výbuch islandské sopky Laki stál život tisíce lidí a nastartoval francouzskou revoluci

Sopka Laki je součástí celého pětadvacetikilometrového pásu sopek. Právě ona spolu s dalšími způsobily jednu z největších katastrof v dějinách lidstava, o které máme záznamy. Psal se 8. červen roku 1783 a Laki byla tou dobou již osm měsíců aktivní. To ale stále nebyla příčina následujících událostí. Právě onoho dne došlo k tak ohromné erupci, kterou si jen těžko dokážeme představit - a následky byly nedozírné. Co všechno může ovlivnit takový výbuch?

Výbuch bylo možné předvídat

Jak bylo uvedeno, sopka o svém problému informovala s předstihem. Oblaka kouře a dokonce i “ohňové efekty” byly pozorovány již od časného jara, jen jim nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. A pak přišlo rozvodnění řeky Skaftá, protékající v blízkosti sopky. Lidé, kterým zaplavila pastviny, popisovali tuto vodu jako silně zapáchající. Šlo o síru a další látky, které se již uvolňovaly ze sopky.  Přišla také zemětřesení. Stále ale ještě neměl být všemu konec...

To nejhorší přišlo právě onoho 8. června, kdy už sopka nevydržela tlak páry, jež se v ní hromadila vinou odpařování podzemní vody a ledu v blízkosti magmatu. Nešlo ale o jediný otvor, kráterů, které neskutečný tlak páry otevřel, bylo víc než stovka, navíc je propojovaly několikakilometrové trhliny. To všechno dohromady způsobilo, že šlo v podstatě o erupci v pásu dvaceti pěti kilometrů. Sopka chrlila lávu až do výšky jednoho a půl kilometru a spolu s ní také sopečný prach, plyny a další smrtící materiál po několik dní, než začala láva “pouze” vytékat. Přesto to nebyl konec - právě naopak. Megatuny oxidu uhličitého, které sopka při svém řádění vypouštěna do ovzduší, ovlivnily na další roky podnebí prakticky na celém světě.

Neskutečná katastrofa

Samotná láva pokryla téměř 600 kilometrů čtverečních povrchu Islandu. Vzhledem k výšce, do které se sopečný materiál při erupci dostal, byl následně větrem unášen a roznášen prakticky nad celou planetu. Sopečný prach pak dopadal na zem tisíce kilometrů od místa, kde byl vyvržen. Mikročástice se dostaly až do stratosféry, čímž došlo i k ovlivnění počasí v následujících letech. Na planetě došlo k poměrně výraznému ochlazení, které na severní polokouli přineslo krutou zimu, s jakou by za běžných okolností podle tehdejších podmínek lidé rozhodně nepočítali.

Ani následující roky nebyly, co se počasí týká, vůbec předvídatelné. Chladné roky, nejchladnější za posledních pět století, s sebou nesly také další doprovodné jevy, jako je neúroda. Ani dnes se bez zemědělství neobejdeme, v té době ale byli lidé závislí jedině na lokálních zdrojích a pokud se v kraji nebo v zemi neurodilo, nastal mnohem větší problém než dnes. A tak s ohledem na stoupající problémy v této oblasti nastávaly také problémy společenské. Otevřeně se hovoří o vlivu erupce sopky Laki na vznik francouzské buržoazní revoluce a určitě to není tvrzení neopodstatněné. Vždyť přece v přírodě i v lidském životě (který je součástí přírody také) spolu vše souvisí.

Devět let sopečného běsnění

Sopka Laki a další krátery byly aktivní bezmála devět let. Během té doby se do ovzduší dostaly miliony tun různých jedovatých plynů, ale i kyseliny sírové. Vinou výbuchu přišla o život čtvrtina islandských obyvatel a většina na Islandu chovaných zvířat. Nešlo jen o přímé následky výbuchu, ale hlavně o otravy jedovatými chemickými látkami, které se dostaly do ovzduší a později opět dopadly na zem. Pasoucí se zvířata je pozřela a umírala na následky otravy. Vypukl krutý hladomor, počasí bylo nevyzpytetelné. Léto prakticky nepřicházelo.

Změna klimatu

Aktivita Laki ovlivnila celou Evropu. Mrak, tvořený sopečným popelem a plyny, se nad ní udržel týdny a lidé jeho vliv krutě pocítili. Silné kyselé deště poničily ovocné stromy i lesy, zničily úrodu. Léto roku 1783 bylo v Evropě nepřirozeně horké, ale brzy jej vystřídala neobyčejně krutá zima. Teploty padaly hluboho pod třicet stupňů pod nulou, lidé umírali na ulicích i ve svých nuzných příbytcích. Napadlo ohromné množství sněhu - který na jaře rychle roztál a způsobil povodně. Rozvodněná Vltava v roce 1784 poničila například i Karlův most.

Opravdu si myslíme, že se lidstvu někdy podaří ovládnout a zkrotit přírodu? Není to moudré, příroda nám kdykoliv ukáže, kdo na této planetě vládne. A i když dnes Laki vypadá jako mírumilovná součást zelené krajiny, stále musíme mít na paměti, že dokázala změnit běh dějin celého lidstva. A stačilo jí k tomu jen několik let.

KAM DÁL: Největší Čech Jára Cimrman. Fiktivní génius se jmenuje podle hokejisty