Jak se bude měnit klima v České republice, na co se připravit? Čeká nás budoucnost plná extrémů
Zemská atmosféra obsahuje nejvíc oxidu uhličitého za poslední nejméně dva miliony let. Projevy globálního oteplování budou stále vážnější. Proto je třeba razantně snížit emise všech skleníkových plynů. V nové zprávě na to upozorňuje Mezivládní panel pro změny klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), který působí při OSN. Hrozí nám jak extrémní sucha, tak extrémní deště, píše Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Velmi varovná zpráva o změně klimatu rozvířila debatu vědců i na domácí půdě. Kde jinde než v instituci nejpovolanější. Odborníci a Akademie věd se pustili do debaty, aby přeložili varovné signály, které z Mezinárodního panelu pro změny klimatu vyplývají. Obecná fakta totiž lze aplikovat i na české prostředí. Jak se bude v České republice do budoucna měnit počasí?
Teploty rostou
Na základě grafu s průměrnou roční teplotou v České republice za posledních 245 let vědec ukázal, že se u nás střídají chladnější a teplejší roky. Počátkem 20. století začíná trend, který se v osmdesátých letech urychlil – teplota začala růst zásadním tempem. Nejvíce z toho vyčnívají roky 2011 až 2020. Vůbec nejteplejší roky v tuzemském i globálním měřítku byly 2014, 2015, 2018, 2019 a 2020.
Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prezentoval dva hypotetické scénáře do budoucna. První počítá s tím, že lidstvo produkci skleníkových plynů neomezí. Druhý je optimističtější a kalkuluje se zodpovědnějším přístupem států a občanů.
Důsledky obou se do roku 2050 příliš neliší, protože do té doby bude klima ovlivňovat lidská činnost, kterou jsme už vykonali. Do poloviny století stoupne teplota o 1,4 až 1,9 stupně. Do roku 2100 půjde podle Pavla Zahradníčka o dva až čtyři stupně. A to vůči srovnávacímu období 1981 až 2010, kdy byla průměrná teplota vzduchu 7,9 stupňů. Na konci století tak v horším scénáři může dosáhnout 11,9 stupňů.
Méně sněhu, více deště
Nejvýrazněji se přitom bude měnit zimní sezona, což středoevropské krajině přinese více deště a méně sněhových srážek. To je špatné jak pro rostliny, které přečkávají zimu pod sněhovou pokrývkou, tak pro doplňování podzemních vod.
Nárůst teploty se projevuje také větším počtem tropických dnů. V šedesátých letech 20. století nastalo čtyři až pět takových dnů za rok. Nyní jich je 13 až 14. Došlo tedy k trojnásobnému nárůstu. Horké tropické noci vzrostly sedmkrát. „Změna o jeden nebo dva stupně zní imaginárně, ale má jasný dopad na lidské zdraví, na stav krajiny i extrémní jevy,“ upozornil Pavel Zahradníček.
V letech 2006 až 2020 bylo v České republice o 40 až 60 procent víc tropických dnů, než některé dřívější modely očekávaly. Podle nich k tomu mělo dojít až po roce 2040. Výrazně tedy podcenily vážnost situace. „Kdyby tento trend lineárně pokračoval, bylo by to hodně nemilé,“ míní vědec. Budoucnost, o které je řeč, je sice na první pohled vzdálena, ovšem přibývá faktických informací, které nás mají varovat, abychom změnili své uvažování nad tím, jak využíváme planetu Zemi.
Zdroj: Akademie věd ČR
KAM DÁL: Krvavý pes Tito v Praze. Muž, kterého se bál i Stalin, varoval Dubčeka těsně před okupací.
