Jižním Čechám hrozila katastrofa: Prasklou hráz největšího rybníka světa opravovalo 1 600 dělníků celých čtrnáct dní
“Vidím rybník veliký, jehož sláva hvězd se dotýká,“ mohli bychom parafrázovat slova kněžny Libuše a vložit je do úst Jakuba Krčína, nejznámějšího rybníkáře, který kdy působil na našem území. A nebyli bychom daleko od pravdy. Právě tak nějak totiž začal vznikat ohromující rybník Rožmberk, který chrání před záplavami, ale mohl také přinést zkázu.
Je pravdou, že se Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan rozhodl postavit tak velké vodní dílo, které by mu zajistilo slávu po dlouhou dobu a široko daleko. O jeho novém díle se mělo vědět až v Praze a ještě dál - a to přitom plánoval vybudovat rybník nedaleko Třeboně, tedy v jižních Čechách. A když už se pro něco rozhodl, nebylo k činům ani k výsledku daleko.
Cesta ke zkrocení Lužnice
Postavit tak velký rybník, který by pokryl plochu 647 hektarů a pojmul 6,3 milionů metrů krychlových (tedy 6 300 000 000 litrů) vody, ale samozřejmě nemohlo být samoúčelné. Jakub Krčín k takovému rozhodnutí měl víc důvodů než jen touhu po zápisu do dobové obdoby Guinnessovy knihy rekordů. Tak ohromné vodní dílo se mělo stát přehradou na řece Lužnici, která se v minulosti dokázala ozvat velmi hlasitě. V roce 1544 dokonce povodeň, která právě na této řece vznikla, dorazila až do samotné Prahy. A tak bylo po čase rozhodnuto - rybník tak obřích rozměrů (největší na světě) má své opodstatnění.
Stavba šla neuvěřitelně rychle
Jak dlouho mohla trvat stavba, která si vyžádala přemístění tři čtvrtě miliónu kubíků zeminy? I když uvážíme, že na stavbě každý den, kdy bylo možné pracovat, dřelo od svítání do západu slunce na 800 lidí, je pořád potřebných šest let patrně jen zlomkem času, který bychom odhadli. Nikdo z těch dělníků přece nepracoval s bagrem, zeminu neodvážela nákladní auta. Měli krumpáče, lopaty, kolečka a povozy… A přece to dokázali, i když bylo potřeba nejdřív vybudovat 14 kilometrů dlouhou Novou řeku, která odváděla v době stavby část vody do Nežárky a dělníkům tak nabídla větší klid na práci a ochranu před velkou vodou, což se ukázalo jako geniální nápad.
Velký problém před koncem stavby
Stavba běžela bez větších problémů a ty, které se objevovaly, se dařilo řešit. A pak už se blížil konec stavby. Autor i dělníci se mohli těšit na slavnostní okamžiky, ale místo nich přišla hrůza, kterou nikdo nečekal a ani si nechtěl takovou situaci představovat. „Pojednou se hnula hráz, praskla a začala se sunout,“ prozradil archivář Václav Rameš Českému rozhlasu. Co teď?
1 600 chlapů zachraňovalo jižní Čechy
Jakub Krčín a “stavbyvedoucí” Václav Špulíř z Jiter okamžitě zdvojnásobili počet dělníků na stavbě a více než půl druhého tisíce chlapů pracovalo dnem i nocí na opravě a záchraně dva a půl kilometru dlouhé a až 60 metrů široké hráze, která mohla vše spasit nebo také zničit. Podařilo se - a jak je dnes vidět, hráz stojí, rybník Rožmberk je stále největším nejen u nás nebo v Evropě, ale dokonce ve světovém měřítku. Kdyby se ale trhlina v hrázi objevila až o několik týdnů později, po plném napuštění nového rybníku - raději si rozsah katastrofy, která by následovala, ani nepředstavujme.
Ten pohled stojí za to
Je léto, teploty přímo lákají na výlet k vodě, a tak nic nebrání třeba alespoň jednodennímu pobytu právě u této rarity - největšího rybníka na světě, o který se zasloužil Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan a který už po více než 430 let chrání jižní Čechy před velkou vodou. A věřte, že se vyplatí přijet i z větší dálky.
Zdroj: wikipedie, Český rozhlas
KAM DÁL: Drastická metoda ochrany před nevěrou: S pásy cudnosti je to jinak, než si myslíme. Jak a proč je skutečně ženy nosily?
