Lidé se vraždili od pradávna. Objevené mumie ukazují, jak jsme na tom byli

Mnoho mumií má stále co říct
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Jak časté bylo násilí v pravěkých lidských společnostech? Jedním ze způsobů, jak to měřit, je hledat trauma v pozůstatcích prehistorických lidí. Doposud se většina odborníků zaměřovala na lebky a další části kostry, ale potenciálně bohatším zdrojem informací jsou mumie se zachovalými měkkými tkáněmi. Ukazují o nás hodně, bohužel nic moc lichotivého.

V rámci studie vědci použili 3D počítačovou tomografii ke zkoumání tří mumií z předkolumbovské Jižní Ameriky, které byly od konce 19. století zakonzervovány v evropských muzeích. Našli jsme smrtelné trauma u dvou ze tří jihoamerických mumií, které jsme vyšetřovali pomocí 3D CT. Pokud by šlo jen o kostry, nikdy bychom takové věci nemohli zjistit,“ vysvětlil Dr. Andreas Nerlich, profesor z Ústavu patologie mnichovské kliniky Bogenhausen

Zjistili hodně o nemocech i životě

Nerlich a kolegové studovali mužskou mumii v muzeu Museum Anatomicum na Philipps University v Marburgu, stejně jako ženskou a mužskou mumii v muzeu Art and History Museum of Delémont ve Švýcarsku. Mumie se mohou tvořit přirozeně, když těla spočinou v suchém prostředí, například v pouštích, což dnes odborníkům samozřejmě velmi pomáhá.

Marburská mumie patřila ke kultuře Arica v dnešním severním Chile. Soudě podle hrobů, které se kolem ní našly, musel muž žít v rybářské komunitě.Byl pohřben v podřepu a měl zachovalé, ale špatně zarovnané zuby s některými oděrkami, jak je typické pro předkolumbovské lidi, kteří používali kukuřici jako základní potravinu.

Jeho plíce vykazovaly jizvy po prodělané těžké tuberkulóze. Podle rysů kostí autoři odhadli, že jde o mladého muže ve věku 20 až 25 let, vysokého přibližně 172 cm. Zemřel mezi lety 996 a 1147, což ukázaly radiokarbonové výsledky.

Neobvyklý styl pohřbení

Mumie z Delémontu pravděpodobně pocházely z oblasti Arequipa v dnešním jihozápadním Peru, což se ukázalo na základě keramiky nalezené v hrobu. Oba lidé byli pohřbeni vleže obličejem nahoru, což je u mumií z této části Jižní Ameriky neobvyklé.

Radiokarbonová data následně ukázala, že muž zemřel mezi lety 902 a 994 a žena mezi roky 1224 a 1282. Nosili textilie tkané z bavlny a srsti lam nebo alpak a také viskačů, hlodavců příbuzných činčilám. Stav aorty a velkých tepen ukázal, že muž v životě trpěl kalcifikující aterosklerózou.

Dvě oběti vraždy

Výsledky zkoumání ukázaly, že oba muži zemřeli na místě v důsledku extrémního úmyslného násilí. Autoři výše uvedené studie zjistili, že mumie z Marburgu zemřela buď proto, že útočník oběť udeřil plnou silou do hlavy a druhý útočník klečícího muže bodl do zad, nebo šlo o jednoho vraha, který nejprve oběť praštil, poté obešel a bodl.

Podobně i mužská mumie z Delémontu vykazovala masivní trauma na krční páteři, které s největší pravděpodobností představuje příčinu smrti. Samotná významná dislokace dvou krčních obratlů je smrtelná a mohla vést k okamžité smrti. Pouze ženská mumie zemřela přirozenou smrtí. Ukázalo se sice rozsáhlé poškození kostry, k tomu však došlo až po smrti, pravděpodobně při pohřbu.

Díky moderním metodám

Dostupnost moderních CT skenů s možností 3D rekonstrukcí nabízí jedinečný pohled na těla, jejichž příčina smrti by jinak nikdy nebyla odhalena. „Dříve bychom mumie buď zničili, nebo by  starší CT snímky bez trojrozměrné rekonstrukční funkce nemohly detekovat klíčové diagnostické funkce, které jsme objevili,“ řekl profesor Nerlich.

Důležité podle něj je, že studium lidských mumií může odhalit mnohem vyšší míru traumatu (zejména úmyslného traumatu) než studium koster. „Existují desítky jihoamerických mumií, které by mohly být zkoumány.“

Zdroje: redakce, frontiersin.org, ancientpages.com

KAM DÁL: Nejslavnější mumie světa: Ötzi nemohl být Ital, protože se živil prací. Ale ani Rakušan, měl totiž mozek.

Klíčová slova: