Pandemii koronaviru nijak nezlehčujeme. Vir zasáhl téměř celý svět, ochromil běžný život, vyžádal si stovky tisíc mrtvých. Přesto existují nemoci, jejichž úmrtnost má mnohem nekompromisnější dopady. Máme se bát? Spíš ne. Zatím.

Ebola

Krvácivá horečka neboli ebola se poprvé objevila v roce 1976 a existuje hned několik kmenů této nemoci, kdy některé z nich mají míru úmrtnosti až k 90 %. Kromě toho, že když onemocníte, pravděpodobně zemřete, je také nepříjemný fakt, že způsoby, jak se nakazit, nejsou vůbec složité. 

K přenosu stačí tělesné sekrety, tedy: pot, slza, slina, moč nebo sperma. Co je ovšem uklidňující hlavně pro obyvatele střední a severní Evropy, je skutečnost, že vir pro život potřebuje teploty okolo 30 stupňů Celsia. Proto se ebola objevuje hlavně v zemích rovníkové Afriky. 

Na ebolu zatím není lék. Lékaři tak mohou pomoci pouze zmírnit nepříjemné symptomy. Vakcína se sice vyvíjela a dva produkty už se blíží uspokojivému výsledku, ale pandemie koronaviru a touha najít vakcínu na tento druh virového onemocnění přirozeně vedla ke zbrzdění celého mechanismu.

Pravé neštovice

Nemoc, jejíž název nevystihuje dostatečně, jak děsivá doopravdy byla. Hodně lidí ji zná také pod jménem černé neštovice, což už částečně naznačuje, že život s tímto onemocněním v sobě neobsahoval mnoho naděje. Historicky se jedná o jednu z nejhorších chorob, protože jen ve 20. století v důsledku pravých neštovic zemřelo 300 až 500 milionů lidí. 

Krvácivá forma pravých neštovic měla úmrtnost 95 %. Likvidační byla prakticky pro většinu původního obyvatelstva Ameriky. Nejprve se nemoc projevovala stejně jako chřipka, následně na těle vyrašily typické hnisavé vředy a pacienti nejčastěji umírali na otravu krve, oběhové či dechové selhání. Choroba se většinou přenáší vzduchem či skrze znečištěné předměty. 

WHO chtěla v roce 1967 pravé neštovice zcela vymýtit. Koncepci tohoto plánu vymyslel dokonce Čech Karel Raška, který byl toho času šéfem oddělení přenosných onemocnění v Ženevě. Až v roce 1980 bylo oficiálně choroba prohlášena za vymizelou. V USA přesto stále pokračuje výzkum pravých neštovic. Zaměřuje se zejména na vývoj vakcín proti této nemoci. Pravé neštovice by totiž mohly být použity jako prostředek bioterorismu, píše se na stránkách Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

Vozhřivka

Pod tímto zvláštním názvem se skrývá pravděpodobně nejhorší choroba, která kdy lidstvo smrtelně napadla. Klíčem k onemocnění je bakterie s názvem Burkholderia mallei. V současné době na ni v civilizovaných zemích v podstatě nemůžete narazit, ale lidstvo strašila od antiky, kdy byla poprvé popsána. 

Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění lichokopytníků, které je také přenosné na člověka. Inkubační doba je několik týdnů až měsíců. K infekci dochází perorální cestou, někdy též aerogenní nebo kutánní cestou. Postihuje většinou nejprve plíce, v pozdějším stadiu pak sliznice nosu a kůži.

Paradoxně tak vozhřivka často rozhodla válečnou bitvu, protože vojsko přišlo o vojáky – a hlavně o koně. Smrtnost se totiž pohybuje nad 95 %. Tím, že kůň přestal být v následném civilizačním vývoji primárním dopravním prostředkem, ubývalo také případů této smrtelné choroby.

Zdroje: redakce, cdc.gov, mayoclinic.org, who.int, nig.gov

KAM DÁL: Bezlepková dieta stojí tisíce. Hodně lidí o celiakii neví, dětem může zbrzdit růst, říká lékař.