Merkel nebo Merkelová, Streep nebo Streepová? Jazykovědci v tom mají jasno
Merkel nebo Merkelová? Přechylování cizích ženských jmen v češtině je v současnosti bojem dvou znepřátelených stran, z jejichž členů jen málokdo hodlá ustoupit a nabídnout ruku k smíru. Jak bychom tedy měli hovořit o cizinkách, abychom se jich nedotkli, ale abychom na druhou stranu zůstali Čechy, kteří mají svůj jazyk a svoje zvyklosti? Nejlépe bude zeptat se jazykovědce - a abychom byli i gendrově korektní: jazykovědkyně…
O přechylování cizích ženských příjmení se vedou vleklé diskuse, které bývají připodobňovány dokonce k “odvěkému sporu o záchodové prkénko”. Nahoře, nebo dole – přechylovat, nebo nepřechylovat? A stejně jako zmiňovaný souboj o prkénko, nemá, jak se zdá, ani debata o správné podobě zahraničních ženských příjmení v češtině jediný a jednoznačně správný závěr.
Přechylujme, jak je libo
„Pro češtinu je přechylování typické, umí přechýlené podoby zapojovat do textu a pracovat s nimi. Takové jméno můžeme ohýbat tak, jak to vyžaduje příslušný pád ve větě. Pokud použijeme nepřechýlenou podobu, nemůžeme ženské příjmení ohýbat a musíme si pomáhat různými berličkami, předsunutým slovem. Může to být křestní jméno, které vyskloňujeme, nebo třeba pracovní zařazení. Věty typu “Proběhlo setkání Merkel s Bush” jsou pro nás bez znalosti kontextu hůře srozumitelné,“ konstatovala PhDr. Anna Černá z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český.
Záleží na výběru
Jaké podobě tedy nyní čeština obecně dává přednost? Podle Anny Černé záleží na každém z nás, jakou formu pro komunikaci zvolíme. Pokud bychom se bavili o médiích, pak každá redakce může nastavit vlastní pravidla, která je ale potom třeba dodržovat. Některé noviny nebo zpravodajské servery tak mohou například používat podobu Merkel, jiná ale užijí v souladu s naším jazykem jméno Merkelová. Ani jedno není “správnější”, jde jen o volbu mezi dvěma možnými variantami.
Je to přirozené
„Nepřechýlené podoby z českého jazyka – řekněme – vyčnívají. Proto budí pozornost a lidé o nich diskutují Mnohá cizí příjmení užíváme v přechýlené podobě a nečiní žádný uživatelský problém (Thatcherová, Albrightová, Rowlingová, Brontëová). Jsou ale na druhou stranu příjmení, která jsou již celá léta zažita v nepřechýlené podobě a nikdo se nad tím již nepozastaví,“ podotkla doktorka Černá s tím, že pro češtinu je přechylování zcela přirozené.
Pokud bychom chtěli uvést příklad příjmení, které se snad ani v přechýlené podobě neumíme představit, skvěle poslouží šansoniérka Edith Piaf. Jistě můžeme polemizovat o tom, že Piaf zvolila jako uměleckou součást svého jména, nicméně dnes je jednoznačně bráno jako příjmení a nikoho by patrně nenapadlo hovořit o Edith Piafové. Naopak jméno manželky bývalého prezidenta Obamy jsme bez problémů skloňovali. Michelle Obamová je v češtině zcela běžná podoba tohoto jména.
Česká jména v zahraničí
Častým argumentem zastánců uvádění zahraničních ženských příjmení v jejich původní podobě je úcta k dané osobě snaha o dodržování zvyklostí a pravidel jejího národa. „Někteří lidé namítají, že pokud příjmení přechýlíme, mohou se cizinky zlobit. My bychom se ale zase mohli zlobit, že v zahraničí většinou v českých jménech nenapíšou háčky a čárky. Je otázkou, zda je právě toto tak podstatné. My si také kvůli tomu nepůjdeme stěžovat na ambasádu – jednoduše přijmeme skutečnost, že každý jazyk má svoje specifika,“ doplnila Anna Černá z Ústavu pro jazyk český s tím, že je třeba vzít v potaz, že každý jazyk má svoje vyjadřovací prostředky a pravidla. A jaký názor na tento problém (který ale, jak se ukázalo, žádným problémem není) máte vy?
KAM DÁL: Poslední diktátor v Evropě. Lukašenko je nejdéle vládnoucí hlava státu s výjimkou monarchie
