Moc Pražanů by jaderný výbuch nepřežilo. Krytů je málo, máte nějaký u domu?
Putin rozpoutal válku na Ukrajině. On nebo jeho nohsledi pravidelně straší jadernými zbraněmi. Taková hrozba tu není poprvé. Jaderná katastrofa visela ve vzduchu i v době studené války. Stavby budované za socialismu se na to připravovaly ve velkém, zejména v Praze. Metropole tak má mnoho míst, kde se lze schovat. Jaké kryty v hlavním městě najdete a kde jsou?
Praha v podzemních prostorech na různých místech města skrývá 768 protiatomových krytů. Celkem jsou schopné pojmout něco kolem 150 tisíc osob, ale aktuální technický stav by mnoho z ukrytých od neštěstí neuchránil. A když si vezmete fakt, že v Praze žije kolem 1,3 milionu lidí, museli byste mít velké štěstí, abyste přežili.
Pravdou také je, že i když Praha musí většinu protiatomových krytů udržovat v chodu a údržba pravidelně probíhá, dnešním zbraním by jen těžko odolaly. Většina z krytů totiž vznikala v padesátých a šedesátých letech.
Metro jako největší kryt
Relativně malá kapacita protiatomových krytů se výrazně zvyšuje ve chvíli, kdy do ní zapracujeme i pražské metro. To se v případě potřeby mění na „bunkr“, který dokáže pojmout 332 tisíc obyvatel.
Velkokapacitní prostor, který je možné využít jako úkryt, najdeme také ve Strahovském tunelu, jehož kapacita se pohybuje kolem 15 tisíc lidí. Celkově by se tak do pražského podzemí ukrylo až 40 procent obyvatel.
Jenže podzemní prostory jsou pozůstatek doby minulé, takže lze jen těžko předpokládat, že by při případném masivním útoku atomovou bombou lidé utíkali do pražského podzemí. Člověk by zřejmě namísto krytu volil útěk z postižené oblasti někam daleko za město. Aktuální prostory vznikaly hlavně v rámci strachu z konvenčních představ o bombardování města. Což v době studené války nebylo až tak nereálné.
Pražské kopce
Díky tomu bychom podzemní kryty našli ve všech důležitých kopcích Prahy. Ta je svými malými vyvýšeninami proslulá. Místa jako Petřín, Vyšehrad, Parukářka, Vítkov či Folimanka vždy zdobí masivní plechové dveře, které skrývají sérii podzemních chodeb připravených pro případ ohrožení. Petřín samotný je prošpikován 18 podzemními štolami, které vznikaly již od středověku. Pro účel krytu měla být využívána hlavně ta, jež nese technické označení XXII.
Vůbec největší kryt najdeme v parku Parukářka, kde se nachází podzemní kryt Bezovka. Ten má kapacitu kolem 2 tisíc lidí. Zajímavostí je, že disponuje hygienickým zařízením a vlastním zdrojem elektrického proudu a velkou vodní nádrží. V podzemních prostorech se v minulosti skrýval hudební klub.
To takový kryt pod Vítkovem po celou svou existenci slouží pro technické zázemí. Původně byl určen pro zaměstnance továren ČKD a Auto Praga. Plně funkční je kryt Folimanka na Praze 2. Zde se konají pravidelné prohlídky a jeho kapacita se pohybuje kolem 1 300 obyvatel.
Tajemné kryty
Podzemní protiatomové kryty jsou svojí atmosférou bezpochyby něco velmi unikátního. Ale pokud hledáte místo, kde je genius loci ještě o něco zajímavější, určitě nesmíte vynechat kryt, který je součástí Thomayerovy nemocnice. Minimální kapacita obsahuje zcela funkční sály, které jsou sice retro, ale pro případ atomové války je vše připraveno.
Záhadnou a tajemnou atmosféru najdeme i na Vyšehradě. Zdejší jižní kasematy jsou opravdu historického charakteru a protiatomovou ochranou vlastně ani nejsou. Zajímavostí je, že celý kopec Vyšehradu může být „prorostlý“ tajnými chodbami.
Úplně nejtajnějším a nejtajemnějším místem je podzemní objekt v Prokopském údolí. Přesný rozsah celého vojenského areálu je dosud utajovaný, včetně jeho účelu. Bývá označován krycím označením K-116 nebo číslem vojenského útvaru VÚ 2508. Podzemní kryt je však údajně vždy připraven.
Zdroje: iprima.cz, naprahuprahy.cz, blesk.cz, kudyznudy.cz
KAM DÁL: Co by se stalo, kdyby byly odpáleny všechny atomové zbraně na světě.
