Nález starých mincí možná vysvětlí smrt půl milionu Židů a změní pohled na historii
Židovský lid povstal proti tyranii, Římská říše se otřásla v základech. Archeologové našli v Judské poušti čtyři mince z této pohnuté doby a dle některých ohlasů jsou blíž odpovědím na zásadní otázky historie. „Někdy stačí málo, aby se věci pohnuly směrem, kterým absolutně nečekáte,“ řekl pro Čtidoma.cz amatérský archeolog Jakub Konečný.
Archeologové našli čtyři mince z doby vzpoury židovského národa vedené Bar Kochbou proti Římské říši. Ačkoli povstání mělo zpočátku úspěch, protiútok Římanů vyústil v masové vraždění. „Pět set osmdesát tisíc mužů bylo zabito při různých nájezdech a bitvách a počet těch, kteří zahynuli hladomorem, nemocemi a požáry, se nedal zjistit. Takže téměř celá Judea byla zpustošena,“ napsal římský historik Cassius Dio ve své knize Římské dějiny.
Počet jím uváděných obětí je sice stále předmětem diskuse, jisté však je, že v regionu bylo jen málo míst, kde se dalo před Římany ukrýt. „Nejčastěji se lidé schovávali do jeskyní. Jenže těch nebylo ani zdaleka tolik, aby ukryly všechny. Takže mnoho Židů prostě jen čekalo, až je vojáci pobijí,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Konečný.
Lidé si ukrývali majetek v zemi
Mince odborníci nalezli v přírodní rezervaci Mazuq Ha-he’teqim, která se nachází na západním břehu Jordánu. „Je to místo, kde se valila římská armáda. Je klidně možné, že peníze pocházejí od někoho, kdo byl zavražděn. Mohly mu vypadnout z kapsy nebo jimi chtěl uplatit vojáky, aby ho nechali žít. Také se může stát, že archeologové objeví další mince, nezřídka se stává, že pronásledovaní lidé si ukrývali svůj majetek v zemi. Doufali, že se pro něj v budoucnu vrátí, často ale zemřeli,“ uvedl archeolog Konečný.
Jedna mince má hebrejský nápis, který v překladu znamená „Eleazar kněz“, což může odkazovat na Eleazara Hamod’aie, rabína, který žil ve městě Beitar, hlavním „štábu“ povstání. Vedle Eleazarova jména je rytina datlové palmy. Na druhé straně mince je další hebrejský nápis, který říká: „První rok vykoupení Izraele“. To naznačuje, že mince byla ražena v roce 132 našeho letopočtu, tedy během prvního roku povstání.
Toužili Římané po židovských pokladech?
Podle Konečného není nic zvláštního, že si různé regiony razily vlastní mince a že se týkaly nějakých zvláštních nebo významných událostí. Zároveň vidí ještě jednu věc. „Jestli těchto peněz bylo víc, i to mohlo být za řáděním Římanů. Co když našli poklady, co když toužili po cennostech? Jestli si mysleli, že mají Židé nahromaděné majetky, klidně je mohli pronásledovat se vší tou zuřivostí. Podívat se na tento úsek historie tímto pohledem není vůbec od věci,“ doplnil pro Čtidoma.cz.
Na třech dalších objevených mincích je nápis „Simeon“, což podle prohlášení Izraelského památkového úřadu může odkazovat na Simeona (také psáno Simon) bar Kochbu, vůdce povstání. Archeologové provádějí průzkum Judské pouště od roku 2017 v naději, že najdou artefakty dříve, než budou vydrancovány. Od té doby učinili řadu nálezů, včetně římských mečů a starověkého svitku obsahujícího část Knihy Zachariáš. Práce budou pokračovat vykopávkami v jeskyních Murabba’at.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Vikinga zakousla useknutá hlava, právníka zabil důkaz. I další bizarní úmrtí stojí za to.
