Nejvyšší vlna světa bez milosti zabíjela. Co ji způsobilo, může se taková hrůza opakovat?
V červenci 1958 otřáslo jižním pobřežím Aljašky zemětřesení o síle 8,3 stupně. Došlo k němu v oblasti tzv. Fairweatherském zlomu, kde se potkávají tektonické desky. Otřesy půdy způsobily v nedaleké zátoce Lituya Bay mohutný sesuv půdy, který vyvolal ničivou vlnu tsunami, jež se prohnala úzkou vodní plochou a zabila pět lidí. Byla to největší vlna všech dob.
Kolosální vlna srovnala se zemí stromy na strmých svazích obklopujících zátoku. Stoupala až do neuvěřitelné výšky 524 metrů, byla tedy vyšší než newyorská Empire State Building. Několika lidem se podařilo tsunami přežít, přestože se v té době nacházeli na lodích v zátoce.
Poté, co se vlna rozptýlila, trvalo tři týdny, než bylo místo považováno za dostatečně bezpečné pro průzkum. Záchranáři na místě našli doslova miliony vyvrácených stromů plovoucích v zátoce. Přestože je místo zcela odlehlé, zahynulo při megatsunami pět osob. Celé svahy byly odlesněny a jinak malebné okolí fjordu zcela zpustošeno.
„Je to dodnes největší vlna, jaká kdy byla zaznamenána a jakou viděli očití svědci,“ řekl pro server Live Science Hermann Fritz, profesor stavebního a environmentálního inženýrství na Georgijském technologickém institutu, který se specializuje na tsunami a hurikány.
Sesunulo se 30 milionů metrů krychlových hornin
Fritz byl hlavním autorem studie publikované v roce 2009 v časopise Pure and Applied Geophysics, která rekonstruovala tsunami v zátoce Lituya pomocí specializované laboratorní nádrže v měřítku 1:675 napodobující tvar zátoky. Aby tsunami dosáhla své extrémní výšky, sesuv půdy, který ji vyvolal, do zálivu Lituya vyvrhl asi 30 milionů metrů krychlových horniny. „Ale i když extrémní rozsah sesuvu půdy poskytl sílu k vytvoření tak mohutné vlny, tvar zálivu je skutečným důvodem, proč byla vlna tak vysoká,“ řekl Fritz.
Zátoka Lituya je fjord, tedy dlouhý a úzký pobřežní záliv se strmými boky, který vytvořil dávný ledovec. Zátoka je dlouhá asi 14,5 km a v nejširším místě má šířku asi 3,2 km. Jeho maximální hloubka činí 220 m a s Aljašským zálivem je spojen průlivem širokým 300 metrů. K sesuvu půdy, který vyvolal tsunami v roce 1958, došlo v Gilbertově zálivu na konci fjordu, který je nejvíce vzdálen od oceánu.
„Při typické vlně tsunami vyvolané sesuvem půdy se výsledná vlna šíří vějířovitě. Úzký tvar a strmé svahy zálivu Lituya a místo vzniku však způsobily, že se celá síla vlny usměrnila jedním směrem. A protože voda neměla kam odtéct, byla vytlačena na okolní svahy, což je důvod, proč měla tak obrovskou výšku náběhu,“ uzavřel Fritz.
Zdroj: livescience.com
KAM DÁL: Tsunami může být mnohem nižší a přesto mnohem ničivější, jako ta z roku 2004.
