Petřínská rozhledna je výš než Eiffelova věž. Hitler ji chtěl proto srovnat se zemí
Panorama hlavního města si dnes žádný návštěvník nedokáže představit bez Petřínské rozhledny. Česká verze Eiffelovy věže se nenápadně tyčí nad Prahou už od roku 1891. Kde vznikl nápad na další dominantu Prahy?
Klub českých turistů se v roce 1889 vydal na světovou výstavu v Paříži. Ukázka nejmodernějších technologií, architektury a lidského umu měla jeden nepřehlédnutelný tahák. Eiffelova věž, která byla stavěna s myšlenkou dočasné atrakce, se navždy zapsala jako symbol města. Česká výprava tak dostala nápad na obdobnou stavbu. Rozhledna se mohla začít stavět.
Vyšší než Eiffelovka
Založené Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny celý projekt zainvestovalo a po získání pozemku na Petříně se mohlo začít stavět. Otcové myšlenky, spisovatel Vilém Kurze a architekt Vratislav Pasovský, plánovali stavbu dokončit a představit v rámci Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. To se jim také povedlo.
Na základě špatného technického stavu byla Petřínská rozhledna v roce 1979 uzavřena, aby se v rámci symbolického jubilea znovu otevřela sto let od svého prvního otevření během Zemské jubilejní výstavy.
Sám Vratislav Pasovský navrhl podobu rozhledny a inženýři František Prášil a Julius Souček zrealizovali technickou stránku celého projektu. Pětkrát menší volná kopie Eiffelovy věže byla na světě. Paradoxně je však vrchol stavby výš než slavnější vzor z Paříže. Společně s kopcem pražská verze vítězí o necelých 20 metrů. Slavnostní otevření nové dominanty Prahy se konalo 20. srpna 1891.
Přežila požár i Hitlera
Velmi oblíbená atrakce Prahy však za svoji historii zakusila i těžké období. V roce 1938 se z vrcholu věže stala pražská „pochodeň“. Požár způsobený elektrickým zkratem výtahu si vynutil evakuaci stovky návštěvníků. Hasiči měli, vzhledem k poloze na kopci, velmi složitý úkol, ale nakonec hořící dřevěnou konstrukci pod plechovou střechou úspěšně uhasili. Netrvalo dlouho – jen asi měsíc – a rozhledna pokračovala v provozu.
O rok později byl jejím nepřítelem jiný živel, a to Adolf Hitler. Nacistický vůdce se během návštěvy v Praze svěřil s plánem srovnat Petřínskou rozhlednu se zemí. Údajně mu přišla velice rušivá při výhledu z Pražského hradu. Stejný osud a nepříznivý plán potkal i vzor, bez kterého by rozhledna nikdy nevznikla. Ani Petřínská rozhledna, ani Eiffelova věž však nakonec nebyly obětí plánu tohoto masového vraha. Kéž by takové štěstí měly i lidské oběti druhé světové války.
V roce 1953 do osudu Petřínské rozhledny zasáhlo technické využití. Díky výšce na ni byl instalován televizní vysílač. Místo královské koruny na ni byla instalována anténa. Televizní vysílač byl odstraněn až v roce 1992. V té době už existoval Žižkovský vysílač, který převzal odpovědnost za dobrý signál občanů hlavního města Prahy. Dnes je stavba stále cílem výletníků a turistů, kteří z jejího vrcholu obdivují neskutečný výhled až za hranice hlavního města.
Zdroje: redakce, prague.eu, petrinskarozhledna.cz, kudyznudy.cz, irozhlas.cz
KAM DÁL: Česko je rájem rozhleden. Podívejte se na svět s nadhledem.
