Planeta, na níž mohou být podmínky pro život, existuje. Má smysl si začít balit kufry?

Obdivovatelé starších sci-fi filmů jistě nemohli přeslechnout jméno hvězdy, často zmiňované při tajemných letech do vesmíru - Proxima Centauri jako by byla středobodem vesmíru, v němž se filmaři narodili. Dnes už také víme, že kolem této hvězdy, nejbližší sousedky našeho Slunce, obíhá planeta Proxima b, která po svém objevení vzbudila u vědců nevšední zájem a také naděje, že přišli na něco skutečně přelomového. 

Dvojče naší modré planety? 

Proxima b se zdá, jak ukázala poměrně přesná měření, provedená původně starším spektrografem HARPS („High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher“) a později upřesněná nejmodernějšími přístroji, natolik podobná naší Zemi, že by se mohlo zdát nemožné, aby zde nebyl život, podobný tomu našemu. V čem se Proxima b Zemi tak podobá? Je toho opravdu hodně. Tak za prvé - její hmotnost je jen o 17 % vyšší než ta, kterou má naše planeta. Jsou tedy ale ještě další podobnosti a náhody, jež by mohly nabídnout vhodné podmínky pro život. 

Tekutá voda i pevný povrch

Planeta Proxima b obíhá svoji hvězdu v takové vzdálenosti, která by měla zajistit odpovídající teplotu pro to, aby tamní voda mohla zůstat v tekutém stavu, stejně jako na Zemi. Podobnost této exoplanety (tedy planety, která si svoje místo ve vesmíru našla mimo naši sluneční soustavu) a výsledky všech dosavadních měření vědce vedou k představě, že by mělo jít, podobně jako u Země, o planetu s pevným, tedy kamenným povrchem. 

Obíhá kolem slabší hvězdy

Ty ze zvídavějších, kteří by hledali o Proximě b více informací, by mohla zaujmout skutečnost, že obíhá svoji hvězdu v mnohem menší vzdálenosti, než kterou si udržuje Země od Slunce. Podle pravidel naší sluneční soustavy by se tedy mělo jednat o mnohem teplejší planetu, nevhodnou pro život. Proxima Centauri je ale mnohem menším zdrojem energie než Slunce, a tak se obyvatelná zóna v její soustavě nachází blíže centru všeho dění. 

Rok za 11 dní

Kratší oběžná dráha má ale také svoje úskalí. Zatímco na Zemi trvá jeden rok 365 dní, na Proximě b by se všechna roční období při použití stejných časových úseků vystřídala za pouhých jedenáct dní. Někteří vědci tedy mají za to, že by mohlo záření Proximy Centaury zcela “odsát” atmosféru zemského dvojčete, což by kromě znemožnění života zabránilo i vodě v tekutém skupenství, aby se udržela na povrchu planety. Navíc se planeta pohybuje tak, že je ke své hvězdě stále přivrácena jednou stranou. Co to znamená? Planeta má tak zvanou světlou a tmavou stranu, na její polovině tedy vlastně nikdy není den. 

Stále vědce překvapuje

I když byla Proxima b objevena již v roce 2016 a vědci stále objevují nové a nové informace o podmínkách, které na této exoplanetě vládnou, stále se mohou jen dohadovat, nakolik jsou tamní podmínky vhodné pro život podobný tomu našemu. I kdyby ale došli k závěru, že se může lidstvo s klidem stěhovat na novou planetu, trvala by taková cesta s dnešními technologickými možnostmi přibližně sedmnáct tisíc let - a to i přesto, že jde ve vesmírných poměrech jen o "kousek cesty", o pouhé čtyři světelné roky. 

Zdroj: NASA, space.com, Universetoday

KAM DÁL: Černá díra uprostřed naší galaxie je natočena přímo k Zemi. Jak dlouho bude trvat, než pohltí naši planetu?