Hradeckou pevnost místní dlouho nenáviděli. Teď na ni budou koukat prosklenou podlahou
Nedávno objevené pozůstatky hradební zdi bývalé královéhradecké barokní pevnosti budou po dokončení přístavby muzea přístupné veřejnosti. Archeologové základy tzv. bastionu a kavalíru z 18. století objevili při modernizaci Gayerových kasáren. Nálezy jsou velmi dobře zachovalé.
Přestavba Gayerových kasáren na moderní muzejní depozitář za více než 282 milionů korun začala tento měsíc a má skončit v roce 2021. Součástí projektu je přístavba, kde budou badatelny odborných oddělení muzea. Stávající objekt z konce 19. století s ní bude propojen skleněnou chodbou.
"Část hradeb bude vidět přes podlahu plánované přístavby," řekl ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich. V Gayerových kasárnách je hlavní zázemí muzea, jehož zřizovatelem je kraj. Dosud tam byly depozitáře, restaurátorské dílny a badatelny. Během rozsáhlé rekonstrukce kasáren je čeká modernizace.
Další části barokní pevnosti
Rakouská armáda začala Hradec Králové přestavovat na bastionovou pevnost v roce 1776. Vnitřní obvod opevnění tvořilo osm bastionů, mezi kterými se táhly spojovací hradby, kurtiny. Bastion je pětiúhelníková hradba, která tvořila základní prvek pevnosti. "Těsně za hradbou stála budova zvaná kavalír. V současných Gayerových a Vrbenského kasárnách to byl kavalír č. 33, kde byla pekárna a sklad potravin," uvedl Grulich.
Hradby bastionu lícovaly s budovami, ve kterých nyní sídlí pěvecký sbor Boni Pueri a Jitro, vnitřní kavalír lemují budovy, kde je restaurace U Kohouta a odbor dopravy hradeckého magistrátu. "Podařilo se tady objevit další část barokní pevnosti, je to část, která přiléhá k pevnostnímu příkopu. Je to pouze polovina pevnostního valu. Je to jediný nález svého druhu na území města Hradce Králové. Nikdy jsme tuto konstrukci, která byla uprostřed valu, neviděli," vysvětlil vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jan Falta.
Hradby bránily rozvoji
Pozůstatky bastionu a kavalíru pod Gayerovými kasárnami jsou velmi dobře dochované díky armádě, která prostor po zbořeném opevnění zabrala a začala stavět kasárna. "Díky tomu se pod vojenskými ubikacemi mohlo dochovat podzemní patro bastionu i kavalíru," uvedl Lukáš Vaníček z kanceláře hejtmana. Podle něj areál s kasárnami od zrušení pevnosti až do 90. let minulého století nikdy nebyl civilní.
Hradecká pevnost byla zrušena císařským výnosem z 18. dubna 1884 a do 20. let 20. století z ní nezbylo prakticky nic. "Hradečáci hradby nenáviděli, protože jim bránily v rozvoji. Když byla pevnost zrušena, rozebrali z opevnění, co šlo," dodal Grulich.
Přestavba čeká také nedaleké Vrbenského kasárny, které tvoří s Gayerovými kasárnami a dalšími objekty jeden areál. V dosud nevyužívaném objektu Vrbenského kasáren, který patří městu, má být vystavena přírodovědecká sbírka muzea i krajská archeologická expozice, má v nich vzniknout také infocentrum nebo kavárna.
