Protiletadlové systémy Gepard: Ukrajinská past na ruské drony

Systémy Gepard mohou být provozovány v jakýchkoliv podmínkách, jejich nedostatkem je krátký dostřel
Zobrazit fotogalerii (3)
  |   zajímavost

Ukrajině byly před časem dodány také samohybné protiletadlové systémy Gepard. Ty mají posílit protivzdušnou obranu v době, kdy zejména na Kyjev stále míří ruské rakety a způsobují nezměrné lidské a materiální ztráty. Gepardy jsou starší systémy, nicméně pro Ukrajince se jedná i tak o posílení protivzdušných kapacit.

Proti ruskému nepříteli pomáhají Ukrajině samohybné protiletadlové systémy Gepard, které dodává Německo. Právě Berlín byl před časem kritizován ostatními zeměmi, že nechce dodávat těžkou techniku Ukrajině, zásadový byl zejména v tomto ohledu kancléř Olaf Scholz. Nicméně, situace se postupně obrátila a nyní Německo poskytuje ukrajinským obráncům i tanky Leopard 2, obrněná vozidla Marder a další vybavení.

Specialista na sestřelování ruských dronů

Protiletadlové systémy Gepard zapadají do kategorie starší techniky, která nedosahuje sice kvalit jiných západních protivzdušných zbraňových prostředků, pro Ukrajinu však jejich dodávka smysl přece jen má, protože posílení protivzdušných kapacit je potřebné v době, kdy jsou stále ostřelována ukrajinská města ruskými raketami a útočí na ně sebevražedné drony, dodávané i z Íránu.

První tři systémy Gepard dorazily na ukrajinské válčiště 25. července minulého roku. Do září stejného roku pak Ukrajině bylo dodáno 30 Gepardů a také potřebná munice. Gepardy představují systémy, které se osvědčují právě v sestřelování ruských dronů, nicméně jsou schopné na druhé straně  likvidovat i pozemní cíle. Mezi další přednosti patří schopnost operovat za všech podmínek. Naopak nevýhodou bojového prostředku je malý dostřel.

Jednoduchá konstrukce systémů

Na systému se začalo pracovat v šedesátých letech, do služby byl zaveden v letech sedmdesátých. Za vývojem Gepardů stojí známá německá zbrojovka Krauss-Maffei Wegmann (KMW), mezi jejíž produkty patří například již zmíněný tank Leopard 2, transportér Puma či obrněné vozidlo Dingo.
Konstrukce Gepardů je vlastně jednoduchá. Základem systému je podvozek staršího tanku Leopard 1, s nímž jsou integrovány 2 rychlopalné kanony Oerlikon ráže 35 mm. Pohonnou jednotku Gepardů tvoří motor MTU o výkonu 610 kW. Maximální rychlost činí na silnici 65 km/h, dojezd 550 km.

V devadesátých letech prošel systém modernizací. Celkem se vyrobilo pro německou armádu 420 těchto systémů. Německu se pak podařilo Gepardy exportovat do několika zemí, například do Brazílie, Jordánska či Rumunska, o Ukrajině již byla řeč. Mezi bývalé provozovatele zbraňového prostředku se pak řadí Nizozemí, Belgie nebo Chile. Co se týče nasazení Gepardů, kromě Ukrajiny se účastnily také války v Kosovu, která probíhala v letech 1998–1999. I přes své nevýhody se dokázaly Gepardy na bojišti prosadit.

Zdroj: Army Recognition

KAM DÁLUkrajinské kladivo na ruskou armádu: Německá samohybná houfnice PzH 2000.