Šinkanzen vytřel konkurenci zrak. Legendární vlaky dodnes fascinují

Je tomu už téměř šedesát let, kdy Japonsko představilo první vysokorychlostní trať na světě. Velkolepá ukázka technologického progresu dostala jméno Tókaidó-šinkanzen. Název „šinkanzen“ znamená v doslovném překladu „nová páteřní trať“. Tato novinka v japonské dopravě měla ihned neuvěřitelný úspěch. Už jen za první tři roky byla schopna pojmout okolo 100 milionů pasažérů, ale to není jediné číslo, které v roce 1964 pozitivně šokovalo svět. 

Konkurence jen zírala

Na stejném rozchodu kolejí jako v České republice (jedná se o šířku 1 455 mm) se rychlovlak v Japonsku vydal před 57 lety na svou první cestu s nejvyšší rychlostí 210 km/h. V tomto ohledu neměl šinkanzen konkurenci. Symbol novodobého Japonska, který byl představen u příležitosti letních olympijských her v Tokiu, spojoval právě hlavní město s Ósakou. Tato trať se tím stala historicky nejvytíženější tratí na světě. 

Tratí totiž v průběhu let přibývalo a do roku 2021 šinkanzen využilo neuvěřitelných deset miliard cestujících. Japonské superexpresy jsou dnes už schopny svou rychlost „vytáhnout“ až na 320 km/h. 

Ze stanice do stanice

Ze zmíněného města Tókaidó se už v roce 1975 tato unikátní železniční trať rozšiřovala dál na západ. Dnešní spoj Sanjó-šinkanzen má svou konečnou ve městě Fukuoka na ostrově Kjúšú. Pokračovalo se dvěma tratěmi z Tokia severním směrem – Džóecu do Niigaty a Tóhoku do Morioky, které byly dokončené v roce 1982. Na začátku vlaky na těchto dvou tratích odjížděly z tokijského severního předměstí Ómija, z tokijského hlavního nádraží jezdí až od roku 1991. 

V roce 1997 byla také kvůli pořádání zimní olympiády v Naganu postavena odbočka trati Džóecu z Takasaki do Nagana, která byla roku 2015 prodloužena až do města Kanazawa, které leží na severním pobřeží, a při té příležitosti byla přejmenována na Hokuriku-šinkanzen. Linka Tóhoku-šinkanzen byla roku 2002 na severním konci prodloužena do Hačinohe a roku 2010 až do Aomori, kde se na ni roku 2016 napojila linka Hokkaidó-šinkanzen, která v první etapě spojovala Aomori a Hakodate.

Co jste možná nevěděli

• Nozomi je „expresem“ mezi Tokiem a Ósakou (515,4 km), zastavuje pouze v Šinagawě (6,8 km), Jokohamě (25,5 km), Nagoji (342 km) a v Kjótu (476 km od Tokia). Z Tokia jede Nozomi čtyřikrát až sedmkrát za hodinu. Název znamená „naděje“.
• Hikari zastavuje jako „rychlík“ v hlavních stanicích na trati. Mezi Tokiem a Ósakou zastavuje 6–8krát. Z Tokia jede každou půlhodinu, název znamená „paprsek“.
• Kodama je výjimečná kvůli tomu, že staví ve všech stanicích na trati, a proto se jí říká vlak zastávkový. Soupravy jezdí zvlášť z Tokia do Ósaky a z Ósaky do Hakaty a zpravidla na sebe nenavazují. 

Zdroje: irozhlas.cz, jraipass.com, shinkansentrains.com

KAM DÁL: Železniční neštěstí u Nových Kopist přišlo těsně po půlnoci. Vinou strojvedoucího nepřežilo šest lidí.