Slovenské Vánoce se od českých liší: Zapomeňte na rybí polévku, připravte se na zelí, opekance a česnekové oplatky

Vánoce a hlavně Štědrý den je pro mnohé z nás vyvrcholením celého roku, těšíme se nejen na rodinu a na dárky, které přinese, ale také na další tradice, které jsou s ním spojeny. Vánoční stromek, koledy, vůně i jídlo, které jsme zvyklí v tento den jídat od dětství. V našich krajích je to samozřejmě ta pravá rybí polévka nejlépe z jikrnáče a kapr nebo řízek s bramborovým salátem. Za našimi hranicemi to lidé vidí docela jinak. Už jen Slováci, s nimiž jsme po desetiletí sdíleli jeden společný stát, by se s takovou večeří určitě nespokojili. 

Slováci berou Vánoce vážně

Slovensko je dodnes na rozdíl od Česka mnohem religióznější, tedy žije zde mnohem více věřících lidí. Od toho se také odvíjí i mnoho vánočních zvyků i celkové vnímání tohoto období.

V mnohem více rodinách nejde jen o dárky a neobvyklou hojnost dobrého jídla, ale hlavně o duši, víru a oslavu Ježíšova narození. To ale určitě neznamená, že se naši východní sousedé ochudí o předchozím půstem vyslouženou hostinu. Jen nesmíme čekat kapra se salátem. Na co se těší Slováci už od svátku svaté Kateřiny? 

Zapomeňte na rybí polévku

Jestliže milujete klasickou rybí polévku (nebo snad i její variace), na východ od Jablunkova byste se jí nedočkali. Slovenské rodiny se scházejí u zelňačky, kterou hospodyně připravují samozřejmě z kysaného zelí, klobás a přidávají také sušené houby, ideálně hřiby a v některých regionech dokonce i sušené švestky.

Mnohé kuchařky používají k zahuštění vydatné polévky místo mouky rýži, která má kromě svého praktického účelu přinést strávníkům do příštího roku také štěstí. K tradici, kterou se někteří lidé snaží dodržovat i u nás, aby viděli zlaté prasátko, je v tento požívání pouze bezmasého jídla - s výjimkou ryby, která má v církevním jídelníčku obecně zvláštní postavení. A tak se v rodinách, které jsou z tohoto pohledu důslednější, zmiňovaná klobása v zelňačce jen vyvaří, ale na talíři ji rodina nakonec alespoň toho večera nenajde.

„U nás v rodině se všechny zvyky dodržovaly hodně přísně, ale nám dětem maminka vždycky nechávala v polévce jedno kolečko klobásy a tvářili jsme se u toho všichni, jako že jde o tajemství. Jako malí jsme to s bráchou brali vážně, bylo to naše tajné spojení s maminkou, i když o tom samozřejmě tatínek dobře věděl. Jen se tvářil, že nic nevidí,“ prozradila s úsměvem paní Monika, která sice pochází ze Slovenska, ale posledních devět let již žije v Praze. Vánoce si tady ale představit neumí a každoročně se touto dobou vrací domů na Slovensko, kde jsou svátky - jak s trochou humoru říká - takové, jak mají být.

Místo zelňačky, nebo chcete-li kapustnice, se v některých regionech na štědrovečerním stole objevují také polévky luštěninové. Stejně jako se u nás stále ještě udržuje povědomí o tom, že čočka přináší do domácnosti peníze (ale vaříme ji většinou až na Nový rok), věří v pomoc luštěnin i Slováci.

Ryba ano, ale to není všechno...

Další chod štědrovečerní večeře už je prakticky stejný jako v Česku. Ryba s bramborovým salátem se objevuje na většině slavnostně prostřených stolů. Dnes už není tak jednoznačné, že to musí být právě kapr, připravuje se třeba i losos nebo zkrátka jiná ryba, kterou koupíme v obchodě v podobě filé.

Církevním zvyklostem i rodinným tradicím je ale tímto vyhověno, v tom se s našimi sousedy jistě shodneme. Pak ale přichází další chod večeře, kterou my neznáme. Jde o opekance, což jsou poměrně malé kuličky z chlebového těsta, podobné třeba dukátovým buchtičkám. Hospodyně si je pečou předem a na Štědrý den je už jen spaří vroucím mlékem, omastí a dochutí medem, tvarohem, mákem, cukrem nebo i dalšími ingrediencemi podle místního zvyku. 

Tradiční koláče nesmí chybět

Ani po opekancích ale ještě není dobré vstávat od stolu. Rodinu čekají obřadní koláče, které mohou mít různou podobu i chuť, ale často jde o kynuté těsto pokryté makovou, tvarohovou, povidlovou a ořechovou náplní. Také se vám vybavil valašský frgál? Naši slovenští sousedé ale ještě nahoru tvoří z těsta mřížku. 

Jsme jedna velká rozdělená rodina

Stejně jako u nás pečou i naši sousedé vánoční cukroví, v tom se zvyky v obou zemích prakticky neliší. Přece jen čtyřiasedmdesát let ve společném československém státě muselo zanechat nějakou stopu. Co ale na našich vánočních stolech chybí a Slováci si bez toho neumí svátky představit, jsou speciální sušenky většinou ve tvaru trubiček. Jsou česnekové a medové, to pro zdraví a šťastný sladký život. 

A dál? Pak už jen rodina, klid, svíčky, světla, dárky a klid, který bychom si v tento den tolik přáli a ve většině rodin zvláště s malými dětmi nebo třeba různými politickými názory je prakticky nedosažitelný.

Pokusit se najít stejnou notu ale můžeme my tady u nás v Česku, stejně jako na Slovensku a kdekoliv jinde - a to nejen na Štědrý den. 

Zdroj: Slovensko (Světadíly), wikipedie, Slované, respondent M. Kárná

KAM DÁL: Rakovinu oka u dítěte můžeme odhalit i z obyčejné fotografie. Retinoblastom se rozvíjí již od narození.