Vikingské Vánoce se jmenovaly Jule, místo kapra válečníci baštili kance
Vikingové měli své vlastní svátky nazývané Jule, které sice neměly nic společného s Ježíšem, ale zase se při nich hodně jedly kančí pochoutky a zapalovaly stromy. Severští bojovníci to zkrátka uměli pořádně rozpálit, a to doslova.
Zimní rovnodennost byla významná zejména ve Skandinávii, kde jsou v zimě dny velmi krátké a noci naopak dlouhé. Vikingové po celé Skandinávii proto zimní rovnodennost oslavovali nejrůznějšími rituály. Ten nerozšířenější se jmenoval Jol či Jule. Slovo Yule je ostatně dodnes v angličtině synonymem pro Vánoce.
Ježíš se nejspíš narodil na jaře
Podle názoru mnoha historiků měly vikingské Jule velký vliv na podobu pozdějších křesťanských Vánoc. Jde i o tak zásadní věc, jako je datum narození Ježíše Krista. Podle někerých historiků se totiž Ježíš nenarodil 25. prosince, ale nejspíše až někdy na jaře.
Proč vlastně došlo k takovému posunu? Mohli za to Vikingové a také staří Římané. Aby se lépe obraceli ke křesťanství pohané v antickém Římě, bylo vhodné přiřadit největší křesťanský svátek k Saturnáliím, což byla opět oslava zimní rovnodennosti, jen v římském provedení. Obrácení pohané tak nemuseli vymýšlet svátky nové a lépe se přizpůsobili nové víře. Saturnálie jsou na Vánoce, takže mýtus o narození Krista o Vánocích zapustil kořeny už v dávné antice.
Vikingům nosil dárky Esir a Vanir
Zpět k vikingskému Jule. Vikingové pochopitelně nevzývali Ježíše, ale severské bohy Esira a Vanira. Na jejich počest se konaly rituály, mezi které patřilo ulovení a spořádání divočáka. V mnoha zemích na severu a na západě se dodnes jí tradiční Vánoční šunka, což je pozůstatek konzumace divočáka. Vánoční kapr je v tomto směru středoevropským vynálezem.
Otec Jule jako Santa Claus
Na Jule se ve Vikingských sídlech zapalovaly obrovské vatry, což mělo symbolizovat postupný příchod světla ve chvíli, kdy všude kolem vládne tma. Zapaloval se většinou rovnou celý strom, který byl předtím vyzdoben runami a znaky. Už tady by se dal možná najít předchůdce vánočního stromu. Významnou postavou svátků byl bůh Odin, který sestupoval z Asgardu na zem, a to vždy v přestrojení za vousatého starce. Byl nazýván Stará Zima (Old Man Winter). V Anglii, když ji obsadili Normané (Vikingové), se ze Starého Zimy stal Otec Jule, což byl zase předchůdce Santa Clause.
Zkrátka jak je vidno, Vánoce jsou možná považovány za křesťanské svátky, ale jejich propojení s pohanským světem dávných Vikingů je nesporné. Pokud si tedy místo tradičního kapra dáte raději kus kančí kýty, můžete říct, že slavíte Vánoce na vikingský způsob.
Zdroj: imaginghistory.co.uk
KAM DÁL: Děsivá mučicí metoda Vikingů krvavý orel.
