Vrah běžkyně žil dvojí život: Lektor na VUML ve dne a zloděj v noci

Dne 23. května 1989 je v Blansku nádherné počasí, které přímo vyzývá k návštěvě lesa či turistickému výšlapu. Několik lidí toto volání vyslyšelo, jde ponejvíc o zaměstnance zdejšího OKD. 

Mezi nimi je i mladá běžkyně Lenka, oblečená podle tehdejší sportovní módy do teplákovky, na nohou má ikonické boty socialistické značky Botas. Náhle jí cestu zastoupí muž v černé lyžařské masce. Lenka křičí, ba přímo vříská a dává se na útěk. Maskovaný útočník se řítí za ní.  

Vražda jako z gangsterky

Náhle se v divokém ději objevuje další postava. Z lesíka vybíhá Petr, který si zde byl zaběhat jako Lenka a uslyšel její srdceryvný nářek. Nyní stojí přímo proti útočníkovi, který je jen pár metrů před Lenkou. Agresor se tak nachází mezi oběma běžci.

Náhle zbraň, kterou držel zatím volně v ruce, pozvedá a míří na Petra. Výstřel protíná tichou atmosféru jarního dne. Petr se kutálí dolů pod běžeckou dráhu, slabě sténá bolestí. Chce vstát, myslí na dívku, která je teď na pospas šílenci. Nepodaří se mu to, klid lesa přeruší druhý výstřel.  

Podruhé se narodil

O pár chvil později jej zakrváceného nacházejí dělníci několik metrů od vrátnice ČKD Blansko, ihned volají záchranku a poté, co jim vše Petr vylíčí, i policii. Sanitka přijíždí velmi brzo, obdobně rychle je na místě také Veřejná bezpečnost. Kolem se shromáždil shluk lidí. Dotěrnými dotazy se někteří snaží zjistit, co se muži vlastně stalo. Jeden z přihlížejících, upravený muž v bílé košili, se nad něj nahýbá se slovy: „Určitě budete v pořádku“. Se spokojeným úsměvem na tváři sleduje odjezd sanitky. 

Poprava brokovnicí

Lenka útok nepřežije. Poté co agresor vystřelí po Petrovi, otáčí se k ní. Nemá šanci, vrah ji střelí rovnou do obličeje. Má luparu, speciálně upravenou brokovnici, které upiloval hlaveň po vzoru mafiánů.

Rozjíždí se policejní mašinérie, veřejnost je vyděšena a zvěst o dvou vraždách (lidé si mysleli, že Petr také nepřežil) se rychle šíří. Přece jen, žijeme v době komunismu, přístup k informacím je blokován, takže se nejvíce šíří „šeptandou“.

Pátrání začíná

Nejdříve se zaměří na běžce, turisty, pejskaře, zkrátka všechny, kteří se v onen květnový den vyskytovali na místě činu či v jeho okolí. Zjišťují, že oba poškození jsou zaměstnanci podniku ČKD Blansko, před kterým byl nalezen Petr. Místo, kam chodí běhat, je často navštěvováno právě pracovníky jmenované fabriky. Může být vrah z tohoto prostředí? To je jedna z otázek, které si kriminalisté kladou. 

Časový snímek pohybu vraha

Nejvíce nápomocný je v tomto případě časový snímek. Díky ztotožnění většiny, ne-li všech milovníků přírody narážejí kriminalisté na popis člověka, který jaksi „vyčnívá z řady“. Je to popisem jeho oblečení a také tím, že jej žádný ze svědků nedokázal pojmenovat.

Když pak sestaví časový snímek jeho pohybu, ukáže se jako možný pachatel podsaditý muž v khaki. Díky spolupráci svědků mají vytvořený identikit. Pomalu staví pyramidu důkazů, jejímž vrcholem je dopadení vraha. Stopy, které mají, je vedou nečekaným směrem. 

Takový slušný člověk 

Výpovědi svědků, časový snímek, portrét vraha a okruh známých nebohé zavražděné Lenky se protnou v jediném jméně Antonína D., Lenčina milence. Je to muž s perfektním kádrovým profilem. Je ženatý, má čtyři děti, ve volných chvílích chodí na brigády nebo se účastní jiných kolektivních akcí. Je lektorem večerní univerzity marxismu-leninismu. (Jde o kurz komunistického myšlení, který museli absolvovat všichni, kteří si chtěli například zvýšit pracovní kvalifikaci v cizině, a strana jim poté výjezd povolila, pokud měli dobrý kádrový profil.) Podle svědků však Antonín D. nebyl žádným fanatikem, přednášel potichu, aby nerušil studenty, kteří si pod lavicí čtou potajmu knihu nebo noviny.  

Dvojí tvář lektora marxismu-leninismu

Ukázalo se, že dotyčný byl jako Jekyll a Hyde. Přes den slušňák, který prosazoval komunistické ideály a mimo jiné stavěl v rámci akce Z školku pro děti, v noci desperát. Jeho vášní bylo vykrádání obchodů, ale imponovaly mu loupeže jako takové. Při jedné se vlámal do rodinného domu a odnesl si i brokovnici.

Jeho podpisem bylo, že před samotným vloupáním deaktivoval alarm obchodu, většinou přetnutím kabelu. Žil skoro románový život, který se dá do jisté míry pochopit, přece jen příběhy o zbojnících jsme doslova „krmeni“ od dětství. Je zde ovšem ještě brutální a bezcitná vražda.  

Chladnokrevná vypočítavost

Důvod, proč musela Lenka zemřít, byl prostý: znala Antonínovo tajemství a hrozilo, že si ho nenechá pro sebe. Lenka svého milence totiž skutečně milovala, pro něj nejspíš znamenala pouhé povyražení. Když pak začala naléhat, aby se rozvedl a vzal si ji, nebo se veřejnost dozví o jeho druhé osobnosti, rozhodl se situaci vyřešit, a to tím nehorším možným způsobem.

Kriminalisty zaujalo, že si Antonín chtěl obstarat alibi tím, že popřál své oběti brzké uzdravení. Dostal 16,5 let vězení, dopustil se celkem 28 vloupání. Petr měl nesmírné štěstí. Při střelbě uskočil na stranu, brok se odrazil od lokte a místo hrudí mu proletěl střevy. Jeho hrdinství život Lence nezachránilo, ale i tak bylo příkladnou ukázkou zastání se slabšího, které v dnešní společnosti pomalu vychází z módy.  

Zdroje: Policie ČR, Archiv bezpečnostních složek, redakce

KAM DÁL: Marie Terezie měla s lékařem smluvené tajné heslo. Jedna limonáda a byl konec