Vrány jsou chytřejší, než si myslíme. Používají nástroje a řeší problémy jako pětileté dítě
Jsou černé, na první pohled neatraktivní a jejich zpěv také neláká k zaposlouchání. To ale neznamená, že nejsou velmi inteligentní. Jde o vrány (i další krkavcovité ptáky), které nedávají vědcům spát. Umí toho mnohem víc, než bychom si představovali - a vůbec nevíme, jestli toho nezvládají ještě mnohem víc.
Vrány, havrani nebo i kavky bývali v minulosti často postrachem lidí. Jejich černé peří a nepříjemný hlas navozoval pocit strachu. Svým způsobem oprávněně, protože se jedná o ptáky velice inteligentní, kteří pravděpodobně i o lidech vědí mnohem víc, než si umíme představit. A to člověka vždycky zajímalo i děsilo.
Inteligencí neoplývají jen savci
Inteligenci lidé většinou přisuzují savcům. Větší či menší míru schopností zamyslet se nad problémem tak mají kromě člověka také lidoopi, psi, ale i delfíni nebo sloni. Alespoň taková je představa mnohých lidí. Jenže ani ptáci, zvláště právě vrány, nejsou v myšlení pozadu. Vědce v poslední době překvapila například vrána novokaledonská, která je bez větších problémů schopná vyrobit si nástroj, s jehož pomocí dosáhne svého cíle.
Vědecké pokusy
Podle zpráv, které vědci, zabývající se tímto tématem, poskytli veřejnosti, byl proveden pokus, při němž měly vrány nejen získat potravu za použití jednoduchého předmětu - tedy klacíku - ale také jeho využitím v kombinaci s dalšími předměty. Bylo zjištěno, že přibližně polovina vran z testovaného počtu byla schopná zkombinovat dva předměty a sestavit z nich tak nástroj, který v dané chvíli splnil svůj účel.
Vrána je například schopná zasunout krátký klacík, který měla k dispozici, do trubičky tak, aby vznikl nástroj delší. Tím již potom bez problémů shodila potravu na místo, na které se dostala. Výjimkou pak byla dokonce vrána, která takto dokázala využít dokonce čtyři prvky, aby dosáhla svého cíle.
Moudří krkavcovití
Pozorováním bylo například dále zjištěno, že vrány pořádají rituály, které se v určitých ohledech podobají lidskému poslednímu rozloučení se zesnulým. V tomto případě jde ale o trochu jiný účel. Pokud dojde k úmrtí některého ze členů skupiny, ostatní se slétnou k danému místu a snaží se vypozorovat, co bylo příčinou smrti jejich druha.
Dokáží si například dokonce zapamatovat danou situaci do takových podrobností, že jsou schopny napříště rozpoznat člověka, který s mrtvou vránou manipuloval, a vyhýbat se mu. Vrány nejsou ve své inteligenci v řádu krkavcovitých osamoceny. S myšlením nemají velký problém ani ostatní druhy, jako jsou právě krkavci, kavky nebo straky.
Jsou velmi zvědavé
Jak bylo uvedeno, vrány - a zvláště ty novokaledonské - jsou oblíbeným objektem věděckých výzkumů. Proto také víme, že jsou ve své inteligenci velmi zvídavé a snaží se pochopit další a další nové věci, s nimiž se setkávají. Jestliže se například dostanou k jednoduchému nástroji, s nímž se ještě nesetkaly, se zájmem si jej prohlížejí nebo si jej dokonce vypůjčí ke zkoumání.
K velkému překvapení vědců jsou pak schopny při řešení příštího problému vyrobit nástroj velmi podobný, i když z jiného materiálu. Zmanená to tedy, že mají nejen dobrou paměť, ale i určitou technickou představivost. Přibližně takovou, jakou má k dispozici pětileté dítě. Není to neuvěřitelné?
