Závod o vakcínu proti koronaviru vedou vědci z Oxfordu. Zatím je účinná u opic
Aktuálně pandemie v Evropě, ale i po celém světě ustupuje. Už se však hovoří o hrozbě druhé vlny, a tak jsou právě vědci těmi nejdůležitějšími bojovníky, v tuto chvíli hlavně s časem. Kdo je zatím nejdále a jak taková vakcína vzniká?
Tato vědecká výzva má pomoci hlavně v boji proti koronaviru, ale jistě se vědecké týmy neubrání ani motivaci, že první, kdo přijde s vakcínou proti tomuto viru, získá celosvětovou prestiž. V tomto ohledu je v čele pelotonu Oxford University, alespoň to vyplývá z reportáže pro New York Times.
Náskok z Oxfordu
Vědci z Jennerova univerzitního institutu, který je součástí prestižního kampusu v Oxfordu, měli již od loňského roku oproti ostatním vědeckým týmům nepoměrný náskok. Jejich očkování spojené s koronaviry se totiž již v minulém roce ukázalo jako vůči člověku neškodné.
Ti, kteří na startovací čáru klinických pokusů vstoupili až letos v rámci pandemie, měli tu nevýhodu, že museli začít se zkouškami právě kvůli bezpečnosti vůči lidem. Oxfordská univerzita je tak už velmi blízko první vakcíně. Do září by tak mohlo být k dispozici více jak milion dávek výsledku jejich práce.
Slibné zprávy
Optimismus v honbě za lékem proti koronaviru není vůbec naivní. Alespoň podle zpráv a výsledků testu, který byl proveden vědci v National Institutes of Health’s v Rocky Mountain Laboratory v Montaně. Minulý měsíc zde dávkami vakcíny z Oxfordu naočkovali šest opic makaků a zvířata byla následně vystavena velkému množství viru, který způsobuje pandemii.
O 28 dní později bylo všech šest opic zdravých, sdělil New York Times vědec Vincent Munster, který sám celý test na zvířatech prováděl. „Makak je člověku nejblíže,” pokračuje doktor Munster, ale poznamenal, že výsledky se stále analyzují. Imunita u opic totiž nemusí být totožná s tou u lidí.
Celý výzkum však dokazuje, že vědci z oxfordské univerzity jsou v honbě za fungující vakcínou blízko a jejich výsledky jsou zatím velmi uspokojivé. I kdyby jejich výsledek selhal, nese mnoho zajímavých informací pro vědce a konkurenční vědecké týmy.
Nic není vyhráno
Jeden z názorů však připomíná poněkud přízemní teorii, která optimismus krotí. Základem bude, jaké výsledky přinesou klinické tesy. Vakcína totiž může fungovat jinak na děti, na staré lidi a potom bude důležité, jakým způsobem postupují i jiné vědecké týmy než jen ten z Oxfordu.
Všechny vědecké týmy však bude také čekat velmi těžké přesvědčování regulačních úřadů, aby jim bylo povoleno testovat na lidech. Stejně tak není jednoduché sehnat financování celého programu. Zároveň se jen složitě bude prokazovat účinnost při ochraně lidí před koronavirem. Paradoxně může snižující se křivka nákazy zkomplikovat hledání samotného léku, protože vědci potřebují prokázat, že vakcína funguje na nakažených lidech.
„V této chvíli jsme jediní lidé na zemi, kteří chtějí, aby počet nových infekcí zůstal na několik týdnů nahoře, abychom mohli testovat naši vakcínu,” sdělil New York Times Prof. Adrian Hill, který je jeden z vědců, který je zapojen do úsilí při hledání léku na koronavirus.
KAM DÁL: Slunce jako zabiják koronaviru. Vědecká teorie, která uklidňuje občany
