Závratné ceny otroků: Nejdražší byly blondýny z Evropy, které měly něco navíc

Není bez zajímavosti, že v Praze prý otroky nakupoval i svatý Václav
zajímavost

Když se mluví o Slovanech v otroctví, představíme si blonďaté polonahé dívky v luxusních orientálních palácích. Zřejmě vedle sultánů v turbanech a eunuchů ve fezech. Ukazuje se ale, že „naše“ ženy strádaly nejen v harémech Istanbulu, Bachčisaraje a Marrákeše, ale také v zámcích a domech ve Florencii, Benátkách, Madridu či Barceloně.

reklama

Státy obývané slovanskými kmeny trpěly po staletí útoky nomádů z východu a jihu. Jezdci operovali nejen v pohraničí — dostali se do Moskvy a Kyjeva, plenili a zajímali obyvatelstvo z měst. Počet lidí odvlečených do otroctví šel do desítek tisíc. Mnoho z nich se brzy ocitlo v karavaně, se kterou doputovali na hlavní trh otroků na Krymu.

Jako majetek krymských vládců byli někteří otroci posláni dále na jih a východ. Část z nich zamířila i na západ, tedy do křesťanské Evropy. Oceňovaly se tam především ruské a ukrajinské dívky, vznešené a světlovlasé.

Co snižovalo cenu otroků?

Po nějakou dobu byli hlavním dodavatelem dívek zajatých v Rusku Janovci, kteří vlastnili největší města na Krymu. Kočovníci dali mladé ženy překupníkům, ti je prodávali dál. Později, když poloostrov dobyli muslimové, přešel tento obchod do jejich kompetence. Pro otroky se ale nic nezměnilo. 

Navzdory skutečnosti, že otroci byli ve středověku hodnotově ztotožňováni s dobytkem, byl postoj ke krásným otrokyním zcela odlišný. Stopy bití, přílišná hubenost nebo – nedejbože – nemoc výrazně snižovaly hodnotu otroka na trhu, a tak se je snažili chránit.

Jihofrancouzská provincie Roussillon a její hlavní město Perpignan se pro Evropany staly obdobou Krymu. Otroci sem byli přivezeni z různých částí Starého světa a nabízeni kupcům na několika trzích. Hlavním „zbožím“ Roussillonu byli pracovníci pro zemědělství, těžbu surovin nebo stavebnictví. Ale byly zde i krásné Slovanky, ze kterých se měly stát konkubíny, případně byly využívány jako služky nebo na hlídání dětí.

Jak probíhala aukce s otroky

Kyjevský historik 19. století Ivan Luchitsky ve své studii „Ruští otroci a otroctví v Roussillonu ve XIV. a XV. století“ poměrně podrobně popsal, jak aukce probíhala, jaké byly ceny pro „naše“ ženy a jaký byl jejich osud po prodeji.

Napsal, že dívkám přivezeným z Ukrajiny, Polska a Litvy se říkalo Rusínky bez ohledu na národnost a byly ceněny více než ostatní. Pokud byli kupující připraveni dát čtyřicet liver (la livre byla francouzská měna a početní jednotka, která se používala od 9. století až do roku 1795, pozn. red.) za černošku a padesát za krásnou Etiopanku, pak cena Slovanů začínala od šedesáti. Nejvyšší možná cena přitom neexistovala. V jednom případě byla dívka z Ruska prodána za neuvěřitelných 2 093 francouzských liver.

Jen pro představu – nový dům v té době stál 20–30 liver, stavba zámku stála 40–45 tisíc těchto zlatých mincí. Jaké je tajemství tak vysoké ceny jediné ženy? Evropané byli ochotni zaplatit za krásu ruských žen, protože podle nich neměla ve světě obdoby. A kromě toho, mnoho dívek si na sebe rychle vydělalo, když byly použity jako kojné. Ovšem nutnou podmínkou, za které se cena šponovala vysoko, bylo, že dívka byla stále pannou.

Kup si ruskou dívku

Historik Vasilij Ključevskij v jedné ze svých vědeckých prací zmínil skutečnost, že na březích Černého i Středozemního moře byly slyšet ukolébavky v ruštině, ukrajinštině, polštině a litevštině.

Rusínka sloužící v domě se mohla stát jakýmsi ukazatelem vysokého postavení majitele a jeho vytříbeného vkusu. V městském archivu Florencie se dochoval dopis vznešené dámy jejímu synovi, ve kterém mu důrazně doporučila, aby si koupil ruskou dívku.

Mimochodem, ve spisech té doby se často objevuje zmínka o „bílých Tatarech“, přičemž jména těchto dívek byla slovanská. Zdá se, že otrokáři tak nazývali dívky přivezené z Tartárie – vzdálené chladné země ležící na severovýchodě.

Zdroje: redakce, cambridge.org, history.com, pictolic.com

KAM DÁL: Amišská sekta odhaluje tvář: Zneužívání dětí, násilí a strach promluvit.

reklama
#trh #Zajímavosti #otroci

To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

reklama
Máte zajímavou informaci? Chcete spolupracovat?
Kontaktujte šéfredaktora Martina Chalupu: chalupa@ctidoma.cz

© Centa, a.s.
Jakékoli použití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího užití a zpřístupňování textových či obrazových materiálů bez písemného souhlasu společnosti Centa,a.s. je zakázáno. Čtenář svým přihlášením do jakékoli soutěže na našem webu dává souhlas s tím, že v případě, že se stane výhercem této soutěže, může být jeho jméno na webu publikováno. Centa, a.s. využívala licenci ČTK a využívá fotografie z Depositphotos.