Zvládnete usnout na 4 sekundy, aby to za den dalo 11 hodin? Jeden druh tučňáka ano
Úžasná strategie mikrospánku může být adaptací na život ve skupině a číhající predátory v drsném antarktickém prostředí. Tučňák podbradní naprosto boří důkazy o tom, že ke spokojenému životu je potřeba kvalitní a nepřerušovaný spánek. Pro odborníky je však stále velkou záhadou.
Představte si, že jste na návštěvě a cítíte, jak vám těžknou oči, vaše mysl je ospalá. Najednou bum, zase jste bdělí a plní energie. „Viděl mě někdo podřimovat?“ říkáte si v duchu. Upadli jste totiž jen do velmi krátkého mikrospánku, který skončí prakticky okamžitě poté, co začal. Tedy pokud jste tučňák podbradní.
Přerušovaný spánek jim prospívá
Studie publikovaná v magazínu Science ukazuje, že tento druh hnízdících tučňáků spí více než 10 000krát denně, ovšem vždy po dobu maximálně čtyř sekund. Potřebují nepřetržitou sérii zdřímnutí, což jim dohromady dá více než 11 hodin spánku. Je neuvěřitelné, že tento podivný spánkový cyklus ptákům nijak neškodí. A to navzdory běžnému výkladu odborníků, že přerušovaný spánek není kvalitní.
Extrémní strategie naopak podle všeho benefity spánku ponechává, protože hejno je fit a úspěšně se rozmnožuje. „Opravdu je divné, že tučňák dokáže tento stav mezi bděním a spánkem neustále udržovat,“ vysvětluje spoluautor studie Paul-Antoine Libourel, který studuje biologii spánku ve francouzském Národním centru vědeckého výzkumu. Pouhým okem by zřejmě vědci nikdy neodhalili, jak to tučňáci se spánkem mají. „Až neustálým zaznamenáváním mozkové aktivity během celých dní jsme byli schopni potvrdit tento zajímavý fenomén.“
Důsledek života ve skupině
Extrém může být způsoben faktory životního prostředí na ostrově King George Island u Antarktidy, kde se tučňáci shlukují, aby snesli vajíčka a chránili svá mláďata před predátory. Potřeba krátkého spánku může být jednoduše důsledkem života v rušné, hlučné skupině, kde je odpočinek neustále přerušován. Mohlo by to také pomoci ptákům zůstat neustále ve střehu.
Úspěšná strategie mikrospánku tučňáků vyvolává zajímavé otázky o tom, jak proměnlivý může být posilující spánek mezi různými druhy a v různých prostředích. To také naznačuje, že naše lpění na důležitosti delšího, nepřerušovaného spánku nemusí být přesná. „Spánek poskytuje mnoho výhod, ale nevíme, zda jde o stejné výhody pro všechny druhy,“ myslí si Libourel.
Šlofíka si dají i na moři
Pro experiment vědci implantovali elektrody do mozkových a krčních svalů 14 tučňáků. Po dobu dvou týdnů neustále zaznamenávali údaje z elektroencefalogramu (EEG), aby měřili mozkovou aktivitu ptáků související se spánkem. Další senzory zaznamenávaly polohu ptáků (stání, ležení, potápění), sledovaly jejich polohu pomocí GPS, zachycovaly také údaje o okolí, jako je teplota. Autoři studie také nasadili nepřetržitý videomonitoring stejných ptáků. Výzkumníci například zjistili, že ptáci tisíckrát denně přikývli.
Jak je u hnízdících tučňáků běžné, rodiče se střídali v hlídání hnízd na souši a putování za potravou na moře – každá směna trvala v průměru asi 22 hodin. I na moři prošli mikrospánkem, když odpočívali na mořské hladině. Ovšem v honbě za potravou byli mnohem déle vzhůru, zhruba dvě třetiny času. Nicméně hned po návratu na pevninu strávili ptáci prvních pár hodin doháněním spánku podél pobřeží. Když se pak vrátili k hnízdu, opět „najeli“ na strategii intenzivního mikrospánku.
Zdroje: redakce, science.org, iflscience.com
KAM DÁL: Mnoho lidí neví, co znamená ikona zámku v internetovém prohlížeči. Zbytečně riskují.
